Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 4.1970

Page: 177
DOI issue: DOI article: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1970/0183
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
demonštráciu protipólu krásy. No jeho obrazy
jednako nevyvolávají! to, čo by sa dalo nazvat
estetickým uspokojením. Aspoň rozhodne nie na
prvý pohTad — tu zapósobia skór rušivo, istým
skreslením, neskrývaným konfliktom. Samou mal-
bou, kresbou či kompozíciou, ich nahosťou, spon-
tánnosťou a deformáciou sa maliar váčšmi do-
volává vzrušenia než potešenia z lichotívej rov-
nováhy. A potom jeho téma, on sám a člověk vóbec,
ponúka čo najmenej harmonie a už nijako nie
akési fixné konečné riešenie. Tu však nejde o zá-
měr, ale o to, že maliar nechává veciam volný
priechod, před krásou pre oko upřednostňuje krásu
vnútornú, ktorá je totožná s pravdivosťou a při-
tom nezapiera v sebe vitálneho kresliara ani
suverénneho koloristu.
Milan Paštéka, spolu s Vladimírom Kompán-
kom, Milanom Laluhom a generačne mladším
Albínom Brunovským sú najsilnějšími individua-
litami v slovenskom výtvarnom umění po rokoch
páťdesiatych. Narastajú nielen vclaka svoj mu
talentu, ale aj zásluhou vnútornej etiky tvorby.
Tá je v danom prostředí neobyčajne dóležitá.
Sloboda uměleckého prejavu totiž, novonadobud-
nutá v šesťdesiatych rokoch, prebúdza výtvarní-
kův k nebývalej vitalitě, no zároveň má za ná-
sledek dravé úsilie dohonit všetko zameškané
a vyrovnat krok s dobou a so svetom, často
za cenu netvořivého preberania programov či
neoštýlov. To je situácia, ktorá právě umělecké
svedomie podrobuje neustálým skúškam. Len ten,
kto dokáže odolat pokušeniam, móže sa tu stát
skutečnou individualitou.
Paštéka pochopil, že slobodu si nemožno vydo-
byt raz navždy, že si ju třeba chránit ustavičným
dobýváním. A že pre maliara cesta k slobodě je
vlastně cestou k jeho prirodzenosti. Dnes už ho,
zdá sa, netrápí otázka, čo malovat, ale ako to
namalovat. Preto, lebo nachádzaná prirodzenosť
mu dovoluje takmer mimovolne vyslovit myšlien-
ku v priebehu tej činnosti, z ktorej sa rodí forma.
Január 1968
Poznámky
1 M. Merleau-Ponty, Oko a duch. Orientace, 1966,
č. 3, str. 62.
2 Skupina Mikuláša Galandu. Spracoval Juraj Mojžíš.
Slovenské pohlady, 1965, č. 6.
3 Tamže.
4 F. X. Šalda, O umění, Praha 1955, str. 611.

5 Členmi Skupiny M. Galandu pri jej založení bolí
A. Barčík, R. Dúbravec, Z. Horecký, V. Kompánek,
R. Krivoš, M. Laluha, M. Marček, M. Paštéka, E. Púček,
E. Strompach, I. Štubňa, P. Tóth. Dnešnými členmi
Skupiny sú A. Barčík, A. Čutek, R. Krivoš, V. Kompá-
nek, M. Laluha, M. Paštéka, A. Rudavský, I. Štubňa,
P. Tóth.
6 Výstava Skupiny M. Galandu, katalog, vydal Zvaž
slovenských výtvarných umelcov, pobočka v Martine,
december 1957.
7 Do roku 1950 žil Paštéka v Rajci.
8 M. de Montaigne, Eseje, Praha 1966, str.
9 Výstava sa konala v máji vo výstavnej miestností
ZSVU na Dostojevského rade v Bratislavě a v júli
v Galérii V. Spálu v Prahe.
10 Prvú Paštékovu samostatnú výstavu v Galérii
C. Majerníka v Bratislavě zatvorili v předvečer jej ohlá-
šeného otvorenia 12. apríla 1958.
11 Kresby boli vystavené v októbri 1966 v Galérii
mladých v Bratislavě.
12 J. Stacho, Dvojramenné čisté tělo, Bratislava 1964,
str. 112.
13 D. Ashton, The Unknown Shore. Studio Vista
Itd., London 1964, kap. V.
14 M. Merleau-Ponty, Phénoménologie de la per-
ception, Paris 1945, str. 231.
15 Skupina Mikuláša Galandu.
16 V. Černý, Hrst úvah nad Janem Skácelem. Host
do domu, 1967, č. 3, str. 48.
17 IV. výstava Skupiny Mikuláša Galandu, katalog.
Vydalo Dielo, podnik Slovenského fondu výtvarných
umění, Bratislava 1965.
18 Milan Paštéka —■ z magnetofonového záznamu
diskusie so Skupinou M. Galandu v redakcii Kultúrnej
tvorby roku 1965.
19 M. Paštéka. Zhováral sa J. Mojžíš. Slovenské
pohlady 1965, č. 7.
20 L. Moholy-Nagy, The New Vision, Wittenborn
— Schulz, New York, 1949
21 J. P. Sartre, Les Peintures de Giacometti, Derrière le
Miroir, ed. Maeght, Paris 1961. Převzaté z J. Padrta,
Prostor v díle Alberta Giacomettiho. Výtvarné umění,
1963, č. 4.
22 J. W. Goethe, Faust, Bratislava 1966, str. 78.
23 Obrazy. Milan Paštéka. Katalog k výstave v Mestskej
galérii v Bratislavě. Vydalo Dielo, podnik Slovenského
fondu výtvarných umění, Bratislava 1965. Pozři Zoznam
diel č. 3 a 9.
24 M. Freye, Anatomy of Criticism, Princeton Univer-
sity Press, Princeton 1957, str. 40.
z D. Ashton, The Unknown Shore.
25 F. Dürrenmatt, Problémy divadla. Citované
zo Smysl nebo nesmysl? Groteskno v moderním dramatu
(K. Völker, R. Grimm, M. Esslin, H. B. Harder), Praha
1966, str. 10, 11.
26 K. Völker, Fenomén groteskna v novějším ně-
meckém dramatu. Smysl nebo nesmysl? 1. c. str. 10. Völker
sa odvolává na autora prvej rozsiahlejšej teoretickéj
práce o groteskně J. Mösera.
loading ...