DOI issue:
Nr. 2-3
DOI article:Štěpánek, Pavel: Ikonografické poznámky ke dvěma dílům ve Slovenské národní galerii
DOI Page / Citation link:https://doi.org/10.11588/diglit.51729#0264
Druhé komentované dílo ze sbírek SNG, so-
cha Mnicha kapucína I. (spolu s protějškem
Mnich kapucín II.) připisovaná Janovi Adamovi
Messerschmidtovi, nenabízí zcela jednoznačné
řešení podle atributů. Autorka se odvažuje pou-
ze naznačit, že jde pravděpodobně o kapucíny.23
Skutečně, určení řádu podle oděvu je obtížné.
To proto, že kapucíni patří do rodiny františkánů
a mají společné prvky.24 Jestliže Kapucín II. ne-
má žádný osobitý atribut, k řešení může vést pos-
tava s pytlem. I tadyje však úloha určit totožnost
světce ztížena tím, že druhá ruka chybí. Pokud by
mnich totiž držel chléb, byl by identifikovatelný
se sv. Felixem Kantaliciem, jehož provedení od
neznámého rakouského sochaře je připomínáno
i jako předloha pro naši sochu.25 Pokud by držel
granátové jablko, jednalo by se o zakladatele řá-
du milosrdných, sv. Jana z Boha. Pro oba tyto
světce je totiž (ač pouze v jedné z četných ikono-
grafických variant) charakteristický pytel přeho-
zený přes rameno, znamení pokory,26jež byla vůd-
čím motivem založení žebravých řádů. Kromě
toho ovšem plnil pytel praktickou stránku této
vůdčí ideje, sloužil ke sběru všeho, čímž mohli
příslušníci řádu pomoci chudým.
Pokud nebude nalezeno přesnější ikonogra-
fické srovnání, poslouží nám k identifikaci bra-
tislavské sochy jako sv. Jana z Boha obraz téhož
světce od malíře Juana Rodrigueze Juáreze, čin-
ného v Mexiku na přelomu 17. a 18. století
(i když samozřejmě nelze vyloučit ani shora
uvedneou variantu sv. Felixe).27 Vzhledem k bra-
tislavskému původu sochy a k postavení, které
má řád milosrdných svým velkým klášterem
v Bratislavě, bude třeba prohloubit v budoucnu
bádaní tímto směrem.
POZNÁMKY
Tento článek vychází v obecných závěrech z přednášky proslo-
vené 30.4.1996 na Rozpravách o baroku ve Zlonicích.
(1) KELETI, M.: Neskorá renesancia, manierizmus, barok
v zbierkach SNG. (Fontes 2). Bratislava 1983, č. kat. 79, s.127-
128 (F. Sigrist); - KELETI, M.: Barokové umenie. In: Umenie
Slovenska. Stále expozície Slovenskej národnej galérie. Brati-
slava 1994, s.l 16-117, č. kat. 137 (Slovenský maliar z 2. pol.
18. stör.); - RUSINA, I. (ed.): Svätci v strednej Europe - Heili-
ge in Zentraleuropa. Kat. výstavy, SNG Bratislava 1995, č. kat.
B 14 (heslo M. Keleti).
(2) KELETI, op. cit. (1983), č. kat. 243 a 144, s.199-200; -Táž,
op. cit. (1994), č. kat. 173 a 174, s.l32-133
(3) MIKULEC, J.: 5v. Izidor — španělský sedlák na českém ven-
kově. Dějiny a současnost, 1992, č. 2, s.26-30 uvádí, že první
bratrstvo sv. Isidora „Oráče a Voláka“ ve vsi Konin konfirmoval
na Moravě ve Španělsku narozený kardinál František z Dietrich-
štejna už r. 1634. Statuty bratrstva vyšly v Dietrichštejnově ro-
dovém městě Mikulově o rok později. Už při příležitosti Isido-
rova blahoslavení v r. 1619 složil první oslavné texty sám velký
básník Lope de Vega; tehdy vyšla kniha lusta Poetica y alaban-
zas iustas que hizo la Insigne Villa de Madrid al bienaventurado
S. Isidro en las fiestas de su Beatificaciôn, recopiladas porLope
de Vega Carpio. Madrid 1620(zde se objevuje grafika světce na
frontispisu o rozměrech 95 x 70 mm. Jde snad o první znázor-
nění světce (autor Juan de Courbes), stojícího v krajině s rýčem
a pluhem v ruce. V pozadí vlevo andělé ořou za světce, zatím-
co vpravo v pozadí se tyčí poustevna. - Viz ENTRAMBASA-
GUAS, J.: Las justas poéticas en honor de San Isidro y su rela-
tion con Lope de Vega. In: Anales del Institute de Estudios Mad-
rilènes, t. IV Madrid 1969, s.27-133; - GARCIA VEGA, B.: El
grabado del libro espaňol. Siglos XV-XVI-XVII (aportación a su
estudio con los fondos de las bibliotecas de Valladolid), I-II. Si-
mancas - Valladolid 1984, s.213, č. kat. 2035 a 2406. - Zobra-
zení světce už bylo záhy zařazeno do knihy Gila Gonzáleze Dá-
vily, Teatro de las Grandezas de la Villa de Madrid Corte de los
Reyes Catolicos de Espaňa (Divadla velkoleposti města Madri-
du, dvora katolických králů španělských), vydané v Madridu r.
1623 (na str. 20; autorem grafického listuje Juan Schorquens,
umělec flámského původu).
(4) Z Dědictví Svatého Václava. Vytištěno v Impressí Vniver.
Carol: Verd: u S. Klimenta Tato kniha vyšla ještě násle-
dujícího roku (1674) a v r. 1748. - Viz KAŠPAR, O.: Primeras
traducciones de las obras de literatura espaňola al checo en los
siglos XVI-XVIII. In: Ibero-Americana Pragensia XXIII. Praha
1989, s.l65.
(5) MIKULEC (op. cit. v pozn.3, s.29) uvádí méně než 10 kos-
telů a kaplí, více než 10 tisků, okolo 20 soch a obrazů 17.-18.
stol, a více než 10 bratrstev. Ve skutečnosti je jich více. Pro Slo-
vensko bude nutno podobný soupis teprve vytvořit.
(6) Např. kostel v Děpolticích z r. 1805 byl postaven na místě
kaple z r. 1751; - viz HAUNER, M.: Západní Čechy. Krajina,
architektura, umění. Plzeň 1984, s.70. - Hlavní oltář sv. Isidora
254
cha Mnicha kapucína I. (spolu s protějškem
Mnich kapucín II.) připisovaná Janovi Adamovi
Messerschmidtovi, nenabízí zcela jednoznačné
řešení podle atributů. Autorka se odvažuje pou-
ze naznačit, že jde pravděpodobně o kapucíny.23
Skutečně, určení řádu podle oděvu je obtížné.
To proto, že kapucíni patří do rodiny františkánů
a mají společné prvky.24 Jestliže Kapucín II. ne-
má žádný osobitý atribut, k řešení může vést pos-
tava s pytlem. I tadyje však úloha určit totožnost
světce ztížena tím, že druhá ruka chybí. Pokud by
mnich totiž držel chléb, byl by identifikovatelný
se sv. Felixem Kantaliciem, jehož provedení od
neznámého rakouského sochaře je připomínáno
i jako předloha pro naši sochu.25 Pokud by držel
granátové jablko, jednalo by se o zakladatele řá-
du milosrdných, sv. Jana z Boha. Pro oba tyto
světce je totiž (ač pouze v jedné z četných ikono-
grafických variant) charakteristický pytel přeho-
zený přes rameno, znamení pokory,26jež byla vůd-
čím motivem založení žebravých řádů. Kromě
toho ovšem plnil pytel praktickou stránku této
vůdčí ideje, sloužil ke sběru všeho, čímž mohli
příslušníci řádu pomoci chudým.
Pokud nebude nalezeno přesnější ikonogra-
fické srovnání, poslouží nám k identifikaci bra-
tislavské sochy jako sv. Jana z Boha obraz téhož
světce od malíře Juana Rodrigueze Juáreze, čin-
ného v Mexiku na přelomu 17. a 18. století
(i když samozřejmě nelze vyloučit ani shora
uvedneou variantu sv. Felixe).27 Vzhledem k bra-
tislavskému původu sochy a k postavení, které
má řád milosrdných svým velkým klášterem
v Bratislavě, bude třeba prohloubit v budoucnu
bádaní tímto směrem.
POZNÁMKY
Tento článek vychází v obecných závěrech z přednášky proslo-
vené 30.4.1996 na Rozpravách o baroku ve Zlonicích.
(1) KELETI, M.: Neskorá renesancia, manierizmus, barok
v zbierkach SNG. (Fontes 2). Bratislava 1983, č. kat. 79, s.127-
128 (F. Sigrist); - KELETI, M.: Barokové umenie. In: Umenie
Slovenska. Stále expozície Slovenskej národnej galérie. Brati-
slava 1994, s.l 16-117, č. kat. 137 (Slovenský maliar z 2. pol.
18. stör.); - RUSINA, I. (ed.): Svätci v strednej Europe - Heili-
ge in Zentraleuropa. Kat. výstavy, SNG Bratislava 1995, č. kat.
B 14 (heslo M. Keleti).
(2) KELETI, op. cit. (1983), č. kat. 243 a 144, s.199-200; -Táž,
op. cit. (1994), č. kat. 173 a 174, s.l32-133
(3) MIKULEC, J.: 5v. Izidor — španělský sedlák na českém ven-
kově. Dějiny a současnost, 1992, č. 2, s.26-30 uvádí, že první
bratrstvo sv. Isidora „Oráče a Voláka“ ve vsi Konin konfirmoval
na Moravě ve Španělsku narozený kardinál František z Dietrich-
štejna už r. 1634. Statuty bratrstva vyšly v Dietrichštejnově ro-
dovém městě Mikulově o rok později. Už při příležitosti Isido-
rova blahoslavení v r. 1619 složil první oslavné texty sám velký
básník Lope de Vega; tehdy vyšla kniha lusta Poetica y alaban-
zas iustas que hizo la Insigne Villa de Madrid al bienaventurado
S. Isidro en las fiestas de su Beatificaciôn, recopiladas porLope
de Vega Carpio. Madrid 1620(zde se objevuje grafika světce na
frontispisu o rozměrech 95 x 70 mm. Jde snad o první znázor-
nění světce (autor Juan de Courbes), stojícího v krajině s rýčem
a pluhem v ruce. V pozadí vlevo andělé ořou za světce, zatím-
co vpravo v pozadí se tyčí poustevna. - Viz ENTRAMBASA-
GUAS, J.: Las justas poéticas en honor de San Isidro y su rela-
tion con Lope de Vega. In: Anales del Institute de Estudios Mad-
rilènes, t. IV Madrid 1969, s.27-133; - GARCIA VEGA, B.: El
grabado del libro espaňol. Siglos XV-XVI-XVII (aportación a su
estudio con los fondos de las bibliotecas de Valladolid), I-II. Si-
mancas - Valladolid 1984, s.213, č. kat. 2035 a 2406. - Zobra-
zení světce už bylo záhy zařazeno do knihy Gila Gonzáleze Dá-
vily, Teatro de las Grandezas de la Villa de Madrid Corte de los
Reyes Catolicos de Espaňa (Divadla velkoleposti města Madri-
du, dvora katolických králů španělských), vydané v Madridu r.
1623 (na str. 20; autorem grafického listuje Juan Schorquens,
umělec flámského původu).
(4) Z Dědictví Svatého Václava. Vytištěno v Impressí Vniver.
Carol: Verd: u S. Klimenta Tato kniha vyšla ještě násle-
dujícího roku (1674) a v r. 1748. - Viz KAŠPAR, O.: Primeras
traducciones de las obras de literatura espaňola al checo en los
siglos XVI-XVIII. In: Ibero-Americana Pragensia XXIII. Praha
1989, s.l65.
(5) MIKULEC (op. cit. v pozn.3, s.29) uvádí méně než 10 kos-
telů a kaplí, více než 10 tisků, okolo 20 soch a obrazů 17.-18.
stol, a více než 10 bratrstev. Ve skutečnosti je jich více. Pro Slo-
vensko bude nutno podobný soupis teprve vytvořit.
(6) Např. kostel v Děpolticích z r. 1805 byl postaven na místě
kaple z r. 1751; - viz HAUNER, M.: Západní Čechy. Krajina,
architektura, umění. Plzeň 1984, s.70. - Hlavní oltář sv. Isidora
254