DOI issue:
Nr. 2-3
DOI article:Štěpánek, Pavel: Ikonografické poznámky ke dvěma dílům ve Slovenské národní galerii
DOI Page / Citation link:https://doi.org/10.11588/diglit.51729#0265
s bohatou řezbářskou výzdobou je zachován z původní stavby.
— Umělecké památky Čech, sv. I. Praha 1977, s.255.
(7) MIKULEC, op. cit. (v pozn.3)
(8) FERRANDO ROIG, J.: Iconografía de los santos. Barcelo-
na 1950, s.142-143
(9) KNAPPOVÁ, M.: Jak se bude jmenovat. Praha 1978, s.103
zaznamenává jen podobu Izidor či Isidor se svátkem 4. dubna,
t.j. na den sv. Isidora Sevillského. Kult církevního učitele je ce-
lošpanělský, jeho ostatky spočívají nikoliv v rodné Sevillle, kde
byly původně uloženy, ale v Leonu, kam je křestané odnesli,
aby nebyly zničeny muslimskými hordami. Isidor (sevillský) byl
nejplodnější, nejučenější a nejčtenější spisovatel středověku
(zemřel r. 636, tedy poměrně krátce před vpádem Muslimů na
Iberský poloostrov). Jeho svátek se slaví 4. dubna. Znázorňuje
se v kasuli a kápi, občas také mitře, i když tato insignie je pou-
žívána až později, s biskupskou holí a otevřenou knihou, někdy
má i další atributy příslušné pro církevní doktory. Někdyje to úl
na znamení ohromného, vpravdě včelího úsilí a píle, s nimiž
shromáždil a de facto zachránil pro budoucnost poznatky staro-
věké vědy ve svých Etymologiích. Ani tento světec není prvni
svého jména. Byl jím asi voják římské armády, sťatýr. 151.
(10) Maria de la Cabeza je rovněž světicí; její sochaje umístěna
naproti sv. Isidorovi na Toledském mostě v Madridu.
(11) PRACNÝ, P.: Český kalendář světců. Praha 1994, s. 102
(12) KELETI, op. cit. (v pozn.l, 1983) jej reprodukuje třikrát, na
s. 128 (obr. 79) a dále na s.314 barevně, na s.366 opět černobíle.
(13) MIKULEC, op. cit. (v pozn.3), s.29 udává, s odvoláním na
Ryneše, že existovalo bratrstvo sv. Isidora i při Betlémské kapli
v Praze, toho času ve správě jezuitů. Jednu jeho sochu najdeme
i ve strahovském kostele.
(14) Snad proto uvádí M. KELETI (op. cit. v pozn. 1, 1983, s.303)
tohoto světce nesprávně jako jezuitu.
( 15) TORMO, E.: Las Iglesias de Madrid. Madrid 1972 (reedice
z r. 1927), s.4
(16) TORMO, op. cit., s.43-46. Právě náhrobky Vargasů patří
k předním uměleckým dílům kaple. Dům se studnou je dnes
majetkem Apoštolské nunciatury.
(17) TORMO, op. cit., s.39-43. - Francisco Rizzi (Sv. Isidor za-
chraňuje dítě ze studny, a Sv. Isidor při bitvě v Navas de Tolo-
sa); J. Carreňo de Miranda, rovněž dva obrazy (znázorňující
Světce u studny a Nalezení jeho těla vítězem v Las Navas Al-
fonsem VIII.). - V této souvislosti je třeba připomenout mož-
nou návaznost kultu sv. Isidora na svatojakubský, právě znázor-
něním, v němž nahražuje tradičního patrona Španělska jakožto
pomocníka proti Maurům. Zde nutno připomenout, že někdy
má Isidor na klopě svatojakubskou poutničkou mušli.
(18) Podle plánů jezuity Pedra Sáncheze ji postavil člen Tova-
ryšstva, Francisco Bautista, jeden z interpretů římského baroka
ve Španělsku, s několika řádovými pomocníky. - Viz též GAYA
NUŇO, J. A. : Madrid. Gulas artísticas de Espaňa. Madrid 1966;
a LÓPEZ SANCHO, L.: Madrid. León 1969.
( 19) TORMO, op. cit. (v pozn. 15), s. 111
(20) MARTIN GONZÁLEZ, J.J.: Escultura barroca en Espaňa,
1600/1770. Madrid 1983, s.377. Spolupracoval s ním další výz-
namný představitel španělského barokního sochařství Luis Sal-
vador Carmona. Byly pojaty jako diskrétní ozdoba mostu, který
projektoval arch. Pedro de Ribera.
(21) TORMO, op. cit. (v pozn. 15), s.228-229. Vnitřní zařízení
je novodobé.
(22) Alonso Cano: Zázrak u studny, 216 x 149 cm, inv. č. 2806,
z let kolem 1648, pochází z kostela P. Marie Almudenské, pozdě-
ji byl umístěn v kostele bernardinekNejsvětější svátosti (Bernar-
das del Sacramento) a byl považován už v době svého vzniku za
skutečný zázrak malby. - Viz Museo del Prado, Catálogo de las
Pinturas. Madrid 1985, s. 116.
(23) KELETI, op. cit. (v pozn.2, 1983), s. 199
(24) JIRASKO, L.: Církevní řády a kongregace v zemích čes-
kých. Klášter premonstrátů na Strahově, Praha 1991, s.53-59
(25) KELETI, op. cit. (v pozn.2, 1983), s.200
(26) MORALES Y MARIN, J.L.: Diccionario de Iconología y
simbología. Madrid 1986, s.360
(27) Mexico Colonial (J. González Navarrete a kol.). Ali-
cante, marzo-abril 1989; Murcia,mayo-junio 1989, č. kat. IV.
30, s.l 19; - jde o obraz z Muzea Ameriky v Madridu.
255
— Umělecké památky Čech, sv. I. Praha 1977, s.255.
(7) MIKULEC, op. cit. (v pozn.3)
(8) FERRANDO ROIG, J.: Iconografía de los santos. Barcelo-
na 1950, s.142-143
(9) KNAPPOVÁ, M.: Jak se bude jmenovat. Praha 1978, s.103
zaznamenává jen podobu Izidor či Isidor se svátkem 4. dubna,
t.j. na den sv. Isidora Sevillského. Kult církevního učitele je ce-
lošpanělský, jeho ostatky spočívají nikoliv v rodné Sevillle, kde
byly původně uloženy, ale v Leonu, kam je křestané odnesli,
aby nebyly zničeny muslimskými hordami. Isidor (sevillský) byl
nejplodnější, nejučenější a nejčtenější spisovatel středověku
(zemřel r. 636, tedy poměrně krátce před vpádem Muslimů na
Iberský poloostrov). Jeho svátek se slaví 4. dubna. Znázorňuje
se v kasuli a kápi, občas také mitře, i když tato insignie je pou-
žívána až později, s biskupskou holí a otevřenou knihou, někdy
má i další atributy příslušné pro církevní doktory. Někdyje to úl
na znamení ohromného, vpravdě včelího úsilí a píle, s nimiž
shromáždil a de facto zachránil pro budoucnost poznatky staro-
věké vědy ve svých Etymologiích. Ani tento světec není prvni
svého jména. Byl jím asi voják římské armády, sťatýr. 151.
(10) Maria de la Cabeza je rovněž světicí; její sochaje umístěna
naproti sv. Isidorovi na Toledském mostě v Madridu.
(11) PRACNÝ, P.: Český kalendář světců. Praha 1994, s. 102
(12) KELETI, op. cit. (v pozn.l, 1983) jej reprodukuje třikrát, na
s. 128 (obr. 79) a dále na s.314 barevně, na s.366 opět černobíle.
(13) MIKULEC, op. cit. (v pozn.3), s.29 udává, s odvoláním na
Ryneše, že existovalo bratrstvo sv. Isidora i při Betlémské kapli
v Praze, toho času ve správě jezuitů. Jednu jeho sochu najdeme
i ve strahovském kostele.
(14) Snad proto uvádí M. KELETI (op. cit. v pozn. 1, 1983, s.303)
tohoto světce nesprávně jako jezuitu.
( 15) TORMO, E.: Las Iglesias de Madrid. Madrid 1972 (reedice
z r. 1927), s.4
(16) TORMO, op. cit., s.43-46. Právě náhrobky Vargasů patří
k předním uměleckým dílům kaple. Dům se studnou je dnes
majetkem Apoštolské nunciatury.
(17) TORMO, op. cit., s.39-43. - Francisco Rizzi (Sv. Isidor za-
chraňuje dítě ze studny, a Sv. Isidor při bitvě v Navas de Tolo-
sa); J. Carreňo de Miranda, rovněž dva obrazy (znázorňující
Světce u studny a Nalezení jeho těla vítězem v Las Navas Al-
fonsem VIII.). - V této souvislosti je třeba připomenout mož-
nou návaznost kultu sv. Isidora na svatojakubský, právě znázor-
něním, v němž nahražuje tradičního patrona Španělska jakožto
pomocníka proti Maurům. Zde nutno připomenout, že někdy
má Isidor na klopě svatojakubskou poutničkou mušli.
(18) Podle plánů jezuity Pedra Sáncheze ji postavil člen Tova-
ryšstva, Francisco Bautista, jeden z interpretů římského baroka
ve Španělsku, s několika řádovými pomocníky. - Viz též GAYA
NUŇO, J. A. : Madrid. Gulas artísticas de Espaňa. Madrid 1966;
a LÓPEZ SANCHO, L.: Madrid. León 1969.
( 19) TORMO, op. cit. (v pozn. 15), s. 111
(20) MARTIN GONZÁLEZ, J.J.: Escultura barroca en Espaňa,
1600/1770. Madrid 1983, s.377. Spolupracoval s ním další výz-
namný představitel španělského barokního sochařství Luis Sal-
vador Carmona. Byly pojaty jako diskrétní ozdoba mostu, který
projektoval arch. Pedro de Ribera.
(21) TORMO, op. cit. (v pozn. 15), s.228-229. Vnitřní zařízení
je novodobé.
(22) Alonso Cano: Zázrak u studny, 216 x 149 cm, inv. č. 2806,
z let kolem 1648, pochází z kostela P. Marie Almudenské, pozdě-
ji byl umístěn v kostele bernardinekNejsvětější svátosti (Bernar-
das del Sacramento) a byl považován už v době svého vzniku za
skutečný zázrak malby. - Viz Museo del Prado, Catálogo de las
Pinturas. Madrid 1985, s. 116.
(23) KELETI, op. cit. (v pozn.2, 1983), s. 199
(24) JIRASKO, L.: Církevní řády a kongregace v zemích čes-
kých. Klášter premonstrátů na Strahově, Praha 1991, s.53-59
(25) KELETI, op. cit. (v pozn.2, 1983), s.200
(26) MORALES Y MARIN, J.L.: Diccionario de Iconología y
simbología. Madrid 1986, s.360
(27) Mexico Colonial (J. González Navarrete a kol.). Ali-
cante, marzo-abril 1989; Murcia,mayo-junio 1989, č. kat. IV.
30, s.l 19; - jde o obraz z Muzea Ameriky v Madridu.
255