Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (43.2010)

/. PMÚytůýy Áottř/ Ng/typpv' TryPř y Púřú4?ý tý/P/py^F4. Dty/
P. TŽM%řT
požadavky na nové kněze byly národnostní, žádali
se ,,3VoM%/V („ťpwž^í' y/bVy p^žnP^Pý. Nábožen-
sko-pedagogickou činnost piaristů ovšem často
přerušovaly nepokoje a povstání, probíhající na
území Slovenska koncem 17. a začátkem 18. století.
Tato nepokojná doba piaristům příliš nepřála. Tak
například roku 1678 Thökölyho vojska táhnoucí na
Moravu vyplenila řadu míst a vypálila i Prievidzu.
Zůstal jen Mariánský kostel na Skále a klášter piaristů.
Vojáci přitom umučili dva členy piaristické řehole.
V letech 1704 až 1711 byla piaristická škola zavřena,
pak v školním roce 1711/1712 otevřeli čtyři třídy
s celkovým počtem 100 žáku, který se postupně
zvyšoval až na 300 a navazovalo se na přerušené
tradice. Pod vedením Hanákovým se už od roku
1670 nacvičovala divadelní představení na biblické
náměty a pracoval hudební a zpěvácký sbor. Nebu-
deme se zde zabývat zajímavými peripetiemi školy
a výuky, ani jejími dalšími osudy, jen připomeneme,
že největší rozkvět zaznamenala pnevidzská škola
piaristů koncem 19. a začátkem 20. století, až k de-

2. PMÚrFKy Tryůř y PPřyVyý pV/V. Dty.*
P. VpJwT

hnitivnímu úpadku a likvidaci za komunistů a ná-
slednému znovuvzkříšení (dnes jsou piaristé zpět),
a přejdeme k tomu, co nás v tomto okamžiku zajímá.
Z hlediska dějin umění a zejména s ohledem na
náš specifický ikonografický zájem je nutno při-
pomenout, že prievidzští piaristé začali roku 1740
stavět barokní kostel [Obr. 1, 2] podle plánů člena
řádu P. Hyacinta Hangkeho, jenž sám vedl stavební
práce. Dokončili ho v roce 1753, vnitřní zařízení
v roce 1765. Kromě hlavního oltáře má kostel ještě
osm bočních oltářů a na stěnách malby s výjevy ze
života svého zakladateie sv. Josefa Kalasanského od
vídeňského malíře Johanna Stephana Daniela (Jana
Štěpána Daniela) Bopovskeho-Bujaka asi z let 1751
- 1753 [Obr. 3].
Kdo byl Johann Stephan Daniel Bopovsky, zva-
ný též Bujak/ Polák, narozený ve Vratislavi, jenž

HáZéer. B<2%4 /3. BoKz/p - Bn3%%. München - Leipzig
1996, s. 449. Uvádí následující varianty jmen: Boyowski, Bo-

30