Universitätsbibliothek HeidelbergUniversitätsbibliothek Heidelberg
Metadaten

Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 43.2010

DOI issue:
Nr. 1
DOI article:
Štěpánek, Pavel: Sv. Josef Kalasanský, kardinál Dietrichstein a Dominik à Jesu Maria (Domingo Ruzola): poznámka na okraj freskové výzdoby kostela piaristů v Prievidzi
DOI Page / Citation link: 
https://doi.org/10.11588/diglit.31178#0037

DWork-Logo
Overview
loading ...
Facsimile
0.5
1 cm
facsimile
Scroll
OCR fulltext
zemřel nedlouho po návratu ze Slovenska ve Vídni
v roce 1754 (kde žil od roku 1737)? Od roku 1747
byl malířem císařského divadla ve Vídni; v této funkci
spolupracoval s rodinou Bibienů. Do Prievidze přišel
na pozvání P. H. Hangkeho roku 1751. Tehdy totiž
došlo k překvapujícímu procesu: na kupoli se začaly
odlupovat části fresek, které rok předtím provedl
Anton Schmidt. Svou spolupráci s prievidzskými
piaristy započal malbou hlavního oltáře.
Pozdně barokní hlavní oltář s mramorovou
sloupovou architekturou znázorňuje jednu z nej-
důležitějších myšlenek barokní teologie,
AD/V, přičemž pochopitelně dochází k vzá-
jemnému prolínání malířské a sochařské výzdoby,
jejímž ústředním motivem je právě okamžik, jak
Pannu Marii odnášejí andělé do nebe. Komplex je
výsledkem spolupráce zmíněného malíře a sochaře
Dionisia Stanettiho. Na tuto část navazuje v kupoli
motiv, jímž se budeme bezprostředné zabývat.
Poté, co namaloval hlavní oltář, pustil se Bopovsky
během roku 1752 do výzdoby presbytáře a chrámové
lodě (obě části jsou odděleny vítězným obloukem)
Iluzivními freskami a nakonec na jaře 1753 vymaloval
ještě další čtyři obrazy pro boční oltářeA
Jeho slovenská tvorba (vletech 1751 až 1753) se
nese v duchu pozdního baroka s dobrými výkony
ilusionistické malby v architektuře, i když figury
jeho kompozic se vyznačují jistou neohrabaností,
loutkovitostí. Jde o vzdušnou freskovou malbu,
poměrně nedávno obnovenou, takže dnes můžeme
ocenit její výtvarné kvality. Sama malba vytváří iluzi
hloubky nebeského prostoru. Celkové freskové
řešení kostela tu rozebírat nemůžeme, protože tyto
malby jsou příliš komplexní a složité, než abychom
je zde mohli v krátkosti analyzovat.
Připomeňme alespoň základní údaje nutné pro
orientaci. Bopovsky na klenbě lodi vytvořil trium-

povsky, Boyofzky, Bujak, Pojack, Pojoffsky, Johann Stephan
Daniel. Narodil se ve Vratislavi a zemřel roku 1754 ve Víd-
ni. Tento slovník uvádí i následující literaturu: HAJDECKI
1908; ŠÁŠKY, L.: Stavebný denník Hyacinta Hangkeho
z 18. storočia. TI. 2. In: ZAraA JATÍ. Nů/AA, 57, 1978,
č. 18, s. 179, 185, 187, 194; PETROVÁ-PLESKOTOVÁ,
A.: AAAnVyy rřwv&z ů/yyg%Aa. Bratislava 1983, s. 73;
PETROVÁ-PLESKOTOVÁ, A.: Adalékok Anton Schmidt
festó életútjához és pályakezdéséhez. In: LK/Mpf A Z? GaVEř
1991, s. 199-204.


3. PAEAAý AcrE/ AřgzryEyV TnyA y PnřyAyf AEEA; pAAK
A AAE. FAo.* P. VyLAA.

fální iluzivní architekturu v duchu principů kon-
strukce Andrey Pozza, jíž se přidržoval v některých
detailech velmi věrně [Obr. 4, 5]. Přinejmenším se
inspiroval grafickými ilustracemi, doprovázejícími
Pozzovu knihu P^ftp<?Aňw A
Poté pracoval také v Nitře, kde roku 1753 vyzdobil loď ka-
tedrály (honů kostel) freskou s námětem Ovhgy ty.
(Emmerram), a pak se vrátil do Vídně.
^ POZZO, A.: P^ypřEňupůAww A ^rrAErAra/??. Roma 1693,
1698, 1717 a další vydání; Dřf AÍAAr aA P^a/^ďArP^up^Vy.
ErrEy TAV ZaÆr TAp), aůů %A
Ar Art ZAAivE Aůr yar DrrAZřAaf aa4 Paa-
-TaaEyAýAZArPřupřEy čEpya ryA... A AA&w Apařa?<?% TAzaat
^AtMcAyca pAaaPaxAyt/ý Xyp/ůE?yAra ADagywTg- Augspurg
1706 — 1709. Všechny ilustrace vyryl johann Boxbarth.

31
 
Annotationen