Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (43.2010)

6. PMTŮK/ýy PryPř, ;%%/&? yprřJČttJn'. Ktc.'
P. P/^<?wÆ

věku 92 let, po 56-letém pobytu v Římě, dne 25. 8.
1648, v roce vestfálského míru. Přesně za sto let po
smrti byl beatihkován papežem Benediktem XIV
(Prospero Lambertini), který se podílel na vypraco-
vání nových norem kanonizace. Během svého života
musel snést různá příkoří a falešná obvinění, kterých
byl nakonec vždy zproštěn a po určité krizi a mno-
ha peripetiích se jeho řád piaristů prosadil. Proces
svatořečení se rozběhl poměrně rychle: v roce 1748
byl Josef Kalasanský prohlášen za blahoslaveného,
za světce o dvě desetiletí později, 16. 7. 1767. Zna-
mená to, že v době, kdy Bopovsky maloval fresky
i oltáře, byl Kalasanský pouze blahoslaveným. Toto
„předbíhání" úcty zaznamenáváme na počátku
18. století nejednou, mimo jiné i u našeho sv. Jana
Nepomuckého o půlstoletí dříve. Předčasná devoce


7. PMHŮůýř Ácrtř/ Kyty&ýu Tro/ůř y P/A^Ty) wTýy
ypfřiýyAPž' v jn Ty/čw řWc.' P.

na Slovensku byla asi usnadněna tím, že dokonce
v bazilice sv. Petra v Římě osadili sochu sv. Josefa
Kalasanského už bezprostředně po beatihkaci roku
1748 (1753) a nečekali až na kanonizaci, čímž porušili
zásadu, podle níž tam mohou být umístěny jen sochy
kanonizovaných světcůV
Světec je v Prievidzi znázorněn ještě na obraze
na jižní straně lodě (jako protějšek oltáře sv Jana
Nepomuckého). Bopovsky zachycuje na oltáři za-
kladatele řehole jak se klaní Panně Marii, která mu
uděluje požehnání, sedíc s Ježíškem na klíně (v horní
části obrazu). Společně s ním jsou zobrazeni piaristé
se svými žáky, kteří přijímají vědomosti za pomoci
^ SPIOLEK, E.: Predhovor k polskému vydaniu. In: GIOR-
DANO 1994 (1960), c. d. (v pozn. 1), s. 10.

33