Muzeum Narodowe <Breslau> [Hrsg.]; Muzeum Śla̜skie <Breslau> [Hrsg.]: Roczniki Sztuki Śląskiej (16.1997)

Ceramika śląska 1600-1900

45

vyrobky v Mużakove v Luźici. Pro boleslaveckou kameninu pffznać- Tata (1758), Glinicy (1767), Czestochove (kol. 1769), Hranicfch (1783)

ne było pouze zemitó glazoranf a to ji liSilo od jinych \yrobnfch nebo Bystfici pod Horynem (1791). Vyrobky tćchte zavodu tvoff sou-

stfedisek, kteri urcil Horschik. Tento druh glazovdnf si yynutil od- bor, pro nejź je spolećny zpusob vyzdoby a takd stejnć zapadoevrop-

liśnou techniku \ytvarne dekorace. Ve Freiburgu a Mużako\e se po- ske a hlavnś strasburske vli\ y.

użńalo solne glazury, ktera neubfrala na rafinovanosti rytym a Feza- Ve \yrobcfch z jemne fajanse, ktera v XIX. stoi. temef docela

nym ornamentom, zatfmco zemnf glazura była jistym druhem engo- nahradila fajans s cfnovou glazurou, nejsou zfejme vetśfrozdfly mezi

bou, nivelovala \ yraznost hran a tfloo i plasticky dojem dekorace. V zavody popisovane oblasti, yyjfmku tvofi pouze ta stfediska, kde

Boleslavci tedy, krome nejrannejśich prikladu, ktere urcil Horschik. tento novy druh keramiky dffve nebo i pozdeji vznikal. Temef pres-

tvofil dekoraci reliefni dekor, zatfmco v Sasku a v Luźicfch se pro- ne se pfejfmaly tvary a dekorace bud' pffmo z anglickych dflen, pro-

vadel primo na skofepine. Odlisna była take koloristika nadob. stfednictvfm tamejśfch odbomlkii, anebo z pruske keramiky (Prósz-

Yyzdoba boleslaveckeho typu, jak je tomu v pffpade nadoby ków, Tułowice). V Pru5kovć, kde se jemna fajans zacala vyrabet v

pastora Mergo, existovala na Slezsku pouze nekolik desftek let. Kon- roce 1796, ve vytvarne \yzdobe se i nadale udrżovala krajinomalba,

cem XVII. stoi. postupne zanikła a nahradil ji novy zpusob utvafenf provadena pfevaźnć metodou obtisku.

vyzdoby na plaśti nadoby - żeberkovanf. poużiYal se v Boleslavci Od poćatku XVIII. stoi. se rozvfjf jiny druh keramiky, fajans

jeste v XIX. stoi.. v jinych dflnach byl vśak \zacny. poleYana olovnatou glazurou lehce zabelena pffsadou kyslićnfku cftii-

Kolem poloviny XVIII. stoi. se v Boleslavci opet projevoval re- citeho. PoużiYala se na vyrobky typu meśtansko-cechoynfho. neza-

liefnf dekor na zemnf glazurę, avśak uspofadanf a motlvy se li.śily od znamenala vśak na Slezsku vćtśf vyznam. Pramenem inspirace byki

tech, ktere se pouźfvaly pfed staletfm. Yznikl tak druhy charakteri- pfedev5£m keramika habanska a ćastećne take żitawska. Keramicke

sticky typ vedle zeberkovanych, bolesla\ eckych kamenino\ych nadob. dflny I Iabanu nepusobily pffmo na Slezsku, awśak cecho\ nf slezske

ruznych od tech, ktere vznikaly \ mimoslezskych keramickych dfl- yyrobny se snaźily habanskou keramiku obratnś nebo ponekud mene

nach. Usporna a nepffliS pestra vyzdoba obz\'laśte ve srovnanf s po- zdafile napodobavat pouźMm prestylizo\ anych rostlinnych ornamentu

'"ynskou, ktera ji inspiro\ala; ustfednf emblem t\'ofily heraldicke nebo odvozenych z italske majoliky. Z źitawske keramiky pfejali slezStf

nabozenske namety a po stranach były umfsteny rostlinne motivy. hrneffi zabelenou glazuru a zalibu v zelenych barvach malby. Do-

Ve druhe polovlnć XVIII. stoi. dosud kukn ite a ponekud tezke choval se jen mały pofet nadob ponekud naivnf interpretacf haban-

tvary kamenino\ ycli nadob dostały sti1ilejśf,vejco\ ity tvar, nezmenila skych motivd a s nepffliś ćetnymi slezskymi motivy (jedloye vete\'ky).

se vsak \ yrobnf technika ani uspofadanf vyzdoby. Teprve v dusled- Cliybf take zpra\'y o \ yznamnych umeleckych stfediscfch jakymi były

ku prumyskn eho rozvoje, o ktery usilovala pruska \'l:ida, zavedl radu Boleslavec nebo Pruśkov. Odlx)rna literatura se zmiftuje o Kladsku

Zasadnfch zmćn bolesla\:ecky hrnćff J.G. Altmann na poćatku XIX. jako stfedisku vyrobku s malffskym dekorem a o Lehnici s dekorem

stoi. Nahradil olovnatou polevu uvnitr nadob glazurou kfemićitano- plastickym, jsou to v8ak pouze domnenky konkretne neprokazane.

x'°u, kterou sam \ ynalezl, pou7.il kameninovou hlinku s pffmesf bora- Asi od poloviny XIX. stok zaćal se na Slezsku yyrabet porcelan.

xu, ktera była po \ ypalenf bila a mela tedy zabanenf podobne porce- V sousednfch zemfch vetsina porcelanek, krome nejvetsfch v Mfśni,

łanu. V dekoru poużil nove motivy s antickymi namety, podle navrhu Vfdni a Berlfne, vznikala take tepr\'e v XIX. stoletf. Na Slezsku była

Karla Friedricha Schinkla. Vytvofil tedy novf typ boleslav£cke umelec- prvnf porcelanka zalo/.ena ve Yalbfichu (C. Krister, 1835; C. Tilsch,

ke kameniny, spojene s berlfnskym empfrem, ktery se tak vyrazne 1845). Cizf vlivy, v pffpade vyroby porcelanu, mely śirśf dosah neź

vsak neprojevil na kameninovych \yrobcfch napf. ze Saska a Lużice. dosud a to nejen na Slezsku a neomezo\'aly se take pouze na pre-

Odliśny a vyjfmećny druh kameniny na Slezsku v XVIII. stoi. naśenf cizfch vzorii. Nove formy były nynf propagovany bohate ilu-

tvofily vyrobky ze zvlaStnfch leCivych hlinek - tetra sigillata. Doclio- strovanymi cennfky, vydavanymi pro reklamnf ufely. Na zaklade pravć

Valy se \ et.śinou jako krouźky z nepffliś ćetne nadoby opatfene zna- tako\ elio cenniku, vydavaneho Tilschem, je możno se domnfvat, że

kem mesta, kteremu obvykle patrily nalezi.śte hlinky vyskytujfcf.se v z:ivod ćasto napodol5oval porcelanove vyrobky F.A. Schumanna \'

)eho okolf a majfef lećive vlastnosti. Tvofily ji hlavne jflo\ ite sloućeni- Moabitu (1834-1880). Rozbor cenniku Schumanna z let 1851 a 1852 a

ny obsahujfcf mineralni'latky typu montmorillenit. Tyto hlinky nejen take Tilschova z r. 1856 prokazal, że se forma a \ yzdoba pffmo ko-

Tchle vstfebavajf vodu, ale i ruzne śkodlive latky a soućasnś tonicky pfrovala anebo se napodobovala pouze s małymi zmenami. Krome

Pusobf pfi zanćtech. V Stfegomiu se jiż v XVI. stoi. \ yużf\ alo techto porcelanky v Moabitu znaćny vliv mćla Kralovska to\ arna na por-

lećivych vlastnostf zdej.śfch vyrobku. i kdyź nejstarśf a nepffliś Cetnć cekin v Berlfne a mfśeńska manufaktura. Pfedev.śfm v [uxusnfch Til-

nidoby pecetóne erbem tohoto mesta pochazejf teprve z podatku scho\ych \y'robcfch je możno se setkat s formami \ ychazejfcfmi ze

^11. stoi. Jsou to kultn ile nebo \ alcovite dżbanky zasazene doStfibra saskych modelu z osmnacteMio stoletf. NejvdtSf rozkvet slezskych

nebo cfnu, le.śtóne a bez glazury. Podle Horschika \- XVII. stoi. pra- porcelanek pfipada na obdobf \' letech 1850-1900 (v te dobś było

vdSpodobnestfegomśtfhrnaripfeneslidovednost\yroby/en-a.«g)/- zalożeno krome valbfiśske porcelanky jeśte dvanact dalśfch). Były

,a>a do Cech 0ablonne; d. nem. Gabel), kde se \yroba z leei\ych konkurenfnf vući jinym zavodum, pfedevśfm vufii tern, ktere se na-

nlinek Siroce roz\ inula. lezaly \ pruskem kralo\ st\ f. Dokonce i Kralovska tovarna na po-

Od poloviny XVIII. stoi. byki na Slezsku zahajena yyroba łajan- reelan v Berlfne yyużiYala valbfiśske vzory.

se s olovnatocfnićitou glazurou. Pfestoże Slezsko należelo jiż tehdy k Soućasne s rustem vyroby porcelanu take slezske zavody muse-

Pruskemu kralovst\ f nepfi.śly vśak no\ e impulsy z Berlina. Zasadni' ly prejft k masovś vyrobś, k levnejśf a mene nakladne technologii a

vfcnam pro rozvoj \yroby slezske fajanse mela keramika z Moravy a ćasto i v dusledku toho k niżśf umćlecke drovni.

S1ovenska, bezprostfedne manufaktura v Holići. Roku 1744 ji zalożil Slezska keramika se tedy nikterak zvlast neliśila od podobnych

Fr;intieek Lotarinsky, manżel cfsaro\'ny Marie Teresy. Mćla tedy ma- \yrobku z jinych stredisek, zachovala si v podstate provinfnf po\'a-

nufaktura spojeni'jak se Strasburkem tak i Yfdnf. D&y tomu dosźhly hu. Jistou yyjfmkou byki boleslavecka kamenina, rozvfjela se \ Sak

z«ejśf vyrobky evropske urovne. Nove slezske manufaktury vznikaly pouze v okruhu Boleslavce a neovlivftovala sousednf stfediska vy-

na opolsku, jiż tedy dflny cechovnfch mistru, jak tomu było v oblasti rabejfef kameninovou keramiku. Ve vćtSf mfre podleliala cizfln vli-

Poleslavce. Najvetśflio \yznamu dosahla manufaktura \' PruSkovfi vum fajans s polevou cmiCitou, stała se tak jednfm z duleżitejSfch

(1763-1853). Spojeny mezi I lolićem a slezkymi manufakturami udrżo- ćlankii \' tomto regionalnfm okruhu evropske fajanse, ovlivnćna byki

vali specialiste, kteff pfechazeli z jedne yyrobny do druhe a pfre- Strasburkem prostfednictvfm Iloliće. Vyroba porcelanu souvisela s

naśeli vzory a modely. Zmfnena pffma vymena vlivu se pfićinila \- evropskym umeleckym proudem, nebyla vśak oprośtena od re-

Jcll» oblasti k \ yt\ofenf spolećneho umeleckeho typu fajanse: opa- gionalnfch znaku, projevujfcfch se v pfizpusobo\ anf vzoru vyzna-

aly se nejen jiste druhy nadob, ale take pfważne malovana vyz- mnych manufaktur potrebam slezskeho mestanslva.

. —,— i—------z ■——. i""*- • -~-—----------- i -

oba mela stejny styl. Holicska a pruśkowska manufaktura pusobily
u'ke na dalśf, v znikle: v druhe polo\ ine XVIII, stok \y'robny fajanse \' Pfelozila Alena Zipserowa