Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (1991)

FWagWCWM4^' 4J~
TdÆUuitteutc-vHame'et-
Vfttwvi řáS^gnit |ùp fa^AÚifíll
Ctjpß Sife&i1(wgdq6-<>iXrcjîW-
^iatfa/x- (žfíátá Cbw- (TwWg
~ ť^eéffet^Hufteíacétúe
cSéftiwíMty íucévw-tfelune
cfe- ýrtmcp evepmwwiweí«
pntcpíé-Wtfn->rtw
fiiíwc^A^^SwwcaqeaG
6- CLfč^éfiíirtlMtu-' SutifUt/j
<u|6 cfi^nit fofma^aiMfa T’c
Hit íwp pna*“. Ct fttw ětfoAlčí ‘
rtjW f^4S«&-‘aít<měw®t
wde§tcß fcSçZOtx^ täte
o^fCM^ACj^f&ceß) fťííbniV
ku- CtW^é (Wt^Aův^ ^gga^
íp t^ajp^wavuv Ctytifáté
é^^Míi^au-^ezm^táw
^cuwvty-etfTirtctó(eůi-xfigí’^»wt^
fiwtc6 fäü ♦K^igtf’fKici« wi’pu wp
ntettpo fU-fUpdU- &fctm e «u-Ct^tui
hu tífo tmító - <xfověte f&n wjcg&t
cwi- ßg>t^<p fUaee fan-
fern«« p$H ffKi pia-Ct ww^>«ef œ
femœêvcffEtisgs vtnane&eß taue
nwrw- ifiHt tyt^tyarvVuiß ct
ä .-iCrt£>Tw5?ß /Wi/î-ra^^ô^Sï^-^ü ž

Upálení M.Jana Husa. Martinická bible. Základní knihovna ČSAV, bez sign.,
fol. lir. Kolem 1430. Snímek P. Paul.

monstrancí (pag. 190), mohla vzniknout v Praze
v srpnu roku 1420.23
Mistr Krumlovského Spécula čerpal z tradice domá-
cího krásného slohu i z umění českých dvorských
iluminátorů poučených Paříží. Ovládal sice některé
iluzivní principy, ale směřoval k stále většímu dějové-
mu, kompozičnímu i technickému zjednodušení. To je
nejlépe patrno zejména v latinské bibli zvané Martinic-
ká (Základní knihovna ČSAV, bez sign.)24 Převážně
ornamentální iniciály tohoto kodexu byly namalovány
nedlouho po roce 1430 a mají vcelku dílenský ráz.
Mistrovým dílem je nejcenějšší část výzdoby na fol. 1 Iv.
K iniciále I s obrázky Geneze je zde připojen nejstarší
dochovaný výjev Upálení M. Jana Husi. Stejně jako na
všech výtvarných památkách až do konce 15. století je
Hus v Martinické bibli zobrazen bezvousý. Je vysvlečen

do košile, připoután řetězem a provazy k tlustému
prknu a obložen zapálenými otepemi dřeva, jak o tom
vypráví relace M. Petra z Mladňovic. Tohoto někdejší-
ho Husova průvodce v Kostnici J. Květ právem
identifikoval s mužem v mistrovském taláru a baretu,
který je na miniatuře zobrazen vedle hořící hranice.
Spojení Husova martyria s obrázky Geneze si lze
vysvětlit tím, že v některých biblích je k těmuto obrázků
připojeno Ukřižováni.
Větší měrou se Mistr Krumlovského Spécula v téže
době podílel na výzdobě dochované první části české
Bible Zamojských, která se darem polské vlády dostala
do NK (XVII C 56). Kromě řady vynikajících kaligra-
fických iniciálek je zdobí 31 malovaných iniciál, z toho
22 figurálních. Jejich měřítko je redukováno ve pros-
pěch motivicky, tvarově i barevně bohaté výzdoby
širokých bordur. Josef Krása označil pod vlivem
starších názorů, které kladly vznik tohoto rukopisu až
k polovině 15. století, jeho miniatury za práci žáka
Mistra Krumlovského Spécula.25 Celkový rozvrh malíř-
ské výzdoby Bible Zamojských navazuje však velmi
úzce na ranou práci samotného mistra: hlavní soubor
miniatur Pražského misálu v Rakouské Národní kniho-
vně vo Vídni cod. 1850. V něm se vyskytují podobné
pletence z pásků, komické masky na žerdích, akantové
rozviliny oživené ptáky a naturalistickými květy i zlatý
nitkový ornament. Objevují se zde též koloristické
efekty pro tohoto mistra příznačné jako je zčernalé
stříbro na ultramarínovém podkladě.
Teprve nedávno se mi podařilo konstituovat další
pozoruhodnou iluminátorskou dílnu, která v té době
působila v Praze. Její nejstarší práce, česká Bible
litoměřická o jednom svazku, dopsaná v roce 1429 se
bohužel dochovala pouze ve fotografiích. O rok později
byla dopsána latinská bible v NK (VI B 11) s jednou
figurální a množstvím ornamentálních iniciál. Rokem
1433 je datována česká Duchkova bible v Zámecké
knihovně v Kroměříži (cod. D 76), zatímco latinská
Bible písaře Petříka z Chlumu, která se dostala do
Stuttgartu, nese datum 1436. Jediným nedatovaným
kodexem této skupiny je neobyčejně krásně psaný Liber
hymnorum v KNM (XVIII A 26).
Mistr pražské díly, která vytvořila malířskou výzdo-
bu právě uvedených rukopisů, byl ovlivněn především
Mistrem Mandevillova cestopisu — snad byl dokonce
Král David a Šalamoun. Bible Zamojských. Praha, Národní knihovna, XVII
C 56, fol. 190r. Po roce 1430. Snímek Z. Kravková.

66