Barokní reliéf Panny Marie Pomocné
na zámku v Malinově
Příspěvek k problematice barokní mariánské ikonografie a umělecké tvorby z okruhu arcibiskupa
Szelepscényiho
ZDENĚK VÁCHA
Obec Malinovo, dříve Eberhard,1 se nachází
v západní části Žitného ostrova, vzdálena od Bra-
tislavy vzdušnou čarou přibližně 10 kilometrů. Do-
minantou obce je zámek situovaný uprostřed roz-
lehlého, dnes přírodně krajinářsky upraveného,
parku.2 Reliéfní deska z červeného mramoru se zo-
brazením Panny Marie Pomocné je umístěna nad
vchodem bývalé zámecké kaple v přízemí východ-
ního křídla směrem do dvora. Ve spodní části je pod
reliéfem Panny Marie s Ježíškem plocha nesoucí
text úvodu modlitby k Bohorodičce jako ochránkyni:
SVB TVVM PRAESIDIVM CONFVGIMVS
SANCTA DEI GENITRIX a na její pravé straně
na okraji nápis udávající jméno objednavatele díla
a datum vzniku: GEOR SZELEPCsENY ASI.
8br. A 1680.
Sedící Madona zpodobená od kolen nahoru se
stojícím Ježíškem na levé straně je umístěna v téměř
čtvercovém poli s profilovaným rámem a vnitřním
obloukem neutrálního rámování ve vrchní polovi-
ně. Nahé dítě stojící levou nožkou na matčiných
kolenou je pod zadečkem podepíráno její levicí, na
níž spočívá mírně ohnutá a povytočená pravá nož-
ka. Ze strany je přidržováno matčinou pravou ru-
kou, jejíž dlaň, zasahující prsty až do podpaždí,
zakrývá jeho záda. Ježíšek se něžným gestem dotý-
ká brady matky, jež k němu otáčí svou usměvavou
tvář. Madona má na hlavě čepec, zpod kterého
spadají na levé rameno kadeře vlasů. Oděna je do
šatu s rovným výstřihem a přiléhavým živůtkem,
v němž je vidět těsněji u krku lem spodního roucha.
Ruce halí až po zápěstí bohaté řásnění rukávů šatu.
Přes ramena má přehozený plášť splývající podél
levé ruky, pod níž tvoří v pravém koutě obrazového
pole ladný záhyb, ktorým přechází na klín. Drapé-
rie pláště přesahuje i do rámu a je nad nápisovou
plochou desky ostře ukončena.
Způsobem přidržování dítěte i matčiným úsmě-
vem vyzařuje dílo něhu, přičemž dojem poklidnosti
scény ještě podporuje její kompozice vepsaná do
rovnostranného trojúhelníku.
Reliéf je plastickou variantou milostného obra-
zu Panny Marie Pomocné, jednoho z nejvýznam-
nějších typů zázračného mariánského obrazu v ba-
roku. Autorem předlohy je Lucas Cranach starší,
jenž vytvořil celou řadu obrazů Bohorodičky.3 Ná-
mi pojednávaný typ mariánského obrazu se ovšem
stal jeho nejznámějším a doznal v dalších redakcích
největšího rozšíření. Svým významem postupem
času zastínil v Podunají prakticky všechny ostatní
milostné obrazy. Předpokládá se, že vzorem pro
Cranachův obraz Panny Marie Pomocné je nezná-
má východní (byzantská) předloha.4 Otázku půvo-
du předlohy není možné na tomto místě tematizo-
vat. Považujeme však za potřebné podotknout, že
se malíř mohl inspirovat přímo západoevropským
uměním a že v tomto prostředí již v době vzniku
obrazu patrně existoval určitý autochtonní vzor
figurálního schématu, z něhož čerpal. Máme na
mysli v této souvislosti, pokud je známo, doposud
nejmenovanou deskovou malbu Neposkvrněného
početí flámské provenience z období kolem roku
1520,5 s níž mohl mít společný prototyp. Co do
pozice postav ovšem nacházíme určité paralely
i s českou skupinou Madon tzv. svatovítského typu
z konce 14. a začátku 15. století,6 zejména ve způso-
bu držení dítěte a poloze jeho nohou.
O dějinách Cranachova obrazu a jeho uctívání
jsme podrobně zpraveni studií Hanse Aurenham-
mera.7 Vzniká kolem roku 1537 a v roce 1611 se
128
na zámku v Malinově
Příspěvek k problematice barokní mariánské ikonografie a umělecké tvorby z okruhu arcibiskupa
Szelepscényiho
ZDENĚK VÁCHA
Obec Malinovo, dříve Eberhard,1 se nachází
v západní části Žitného ostrova, vzdálena od Bra-
tislavy vzdušnou čarou přibližně 10 kilometrů. Do-
minantou obce je zámek situovaný uprostřed roz-
lehlého, dnes přírodně krajinářsky upraveného,
parku.2 Reliéfní deska z červeného mramoru se zo-
brazením Panny Marie Pomocné je umístěna nad
vchodem bývalé zámecké kaple v přízemí východ-
ního křídla směrem do dvora. Ve spodní části je pod
reliéfem Panny Marie s Ježíškem plocha nesoucí
text úvodu modlitby k Bohorodičce jako ochránkyni:
SVB TVVM PRAESIDIVM CONFVGIMVS
SANCTA DEI GENITRIX a na její pravé straně
na okraji nápis udávající jméno objednavatele díla
a datum vzniku: GEOR SZELEPCsENY ASI.
8br. A 1680.
Sedící Madona zpodobená od kolen nahoru se
stojícím Ježíškem na levé straně je umístěna v téměř
čtvercovém poli s profilovaným rámem a vnitřním
obloukem neutrálního rámování ve vrchní polovi-
ně. Nahé dítě stojící levou nožkou na matčiných
kolenou je pod zadečkem podepíráno její levicí, na
níž spočívá mírně ohnutá a povytočená pravá nož-
ka. Ze strany je přidržováno matčinou pravou ru-
kou, jejíž dlaň, zasahující prsty až do podpaždí,
zakrývá jeho záda. Ježíšek se něžným gestem dotý-
ká brady matky, jež k němu otáčí svou usměvavou
tvář. Madona má na hlavě čepec, zpod kterého
spadají na levé rameno kadeře vlasů. Oděna je do
šatu s rovným výstřihem a přiléhavým živůtkem,
v němž je vidět těsněji u krku lem spodního roucha.
Ruce halí až po zápěstí bohaté řásnění rukávů šatu.
Přes ramena má přehozený plášť splývající podél
levé ruky, pod níž tvoří v pravém koutě obrazového
pole ladný záhyb, ktorým přechází na klín. Drapé-
rie pláště přesahuje i do rámu a je nad nápisovou
plochou desky ostře ukončena.
Způsobem přidržování dítěte i matčiným úsmě-
vem vyzařuje dílo něhu, přičemž dojem poklidnosti
scény ještě podporuje její kompozice vepsaná do
rovnostranného trojúhelníku.
Reliéf je plastickou variantou milostného obra-
zu Panny Marie Pomocné, jednoho z nejvýznam-
nějších typů zázračného mariánského obrazu v ba-
roku. Autorem předlohy je Lucas Cranach starší,
jenž vytvořil celou řadu obrazů Bohorodičky.3 Ná-
mi pojednávaný typ mariánského obrazu se ovšem
stal jeho nejznámějším a doznal v dalších redakcích
největšího rozšíření. Svým významem postupem
času zastínil v Podunají prakticky všechny ostatní
milostné obrazy. Předpokládá se, že vzorem pro
Cranachův obraz Panny Marie Pomocné je nezná-
má východní (byzantská) předloha.4 Otázku půvo-
du předlohy není možné na tomto místě tematizo-
vat. Považujeme však za potřebné podotknout, že
se malíř mohl inspirovat přímo západoevropským
uměním a že v tomto prostředí již v době vzniku
obrazu patrně existoval určitý autochtonní vzor
figurálního schématu, z něhož čerpal. Máme na
mysli v této souvislosti, pokud je známo, doposud
nejmenovanou deskovou malbu Neposkvrněného
početí flámské provenience z období kolem roku
1520,5 s níž mohl mít společný prototyp. Co do
pozice postav ovšem nacházíme určité paralely
i s českou skupinou Madon tzv. svatovítského typu
z konce 14. a začátku 15. století,6 zejména ve způso-
bu držení dítěte a poloze jeho nohou.
O dějinách Cranachova obrazu a jeho uctívání
jsme podrobně zpraveni studií Hanse Aurenham-
mera.7 Vzniká kolem roku 1537 a v roce 1611 se
128