DOI Artikel:
Vácha, Zdeněk: Barokní reliéf Panny Marie Pomocné na zámku v Malinově: příspěvek k problematice barokní mariánské
DOI Seite / Zitierlink: https://doi.org/10.11588/diglit.51720#0137
dostává jako dar saského kurfiřta Jana Jiřího I.
z jeho soukromé galerie v rámci diplomatické ná-
vštěvy do majetku arcivévody Leopolda V. Ra-
kouského, biskupa pasovského. Po jeho nástupu
k vládě v roce 1625 je obraz převezen na hrad
v Innsbrucku, kde se v průběhu třicetileté války
stává předmětem veřejných modliteb. Vzrůstající
popularita obrazu přiměla Leopoldova syna arci-
vévodu Karla k jeho instalaci do místního farního
kostela. Ještě v době přechovávání Cranachova
obrazu v Pasově byla na popud správce biskupství,
svobodného pána von Schwendy, vyhotovena věr-
ná kopie — dnešní pasovský milostný obraz, jež se
sama stala vzorem pro další četné repliky a svým
významem překonala originál. Pasovský obraz byl
v péči kapucínů a přičiněním řádu vzniká vedle
Innsbrucku a Pašova třetí významné centrum uctí-
vání obrazu — vídeňský kaupcínský kostel, kde
byla kopie pasovské odliky vystavena v roce 1660.
Kult obrazu Panny Marie Pomocné (Mariahilf),
nazývaného podle svého nejdůležitějšího centra
a ohniska dalšího šíření pasovským, byl od počátku
spojen s funkcí domnělé ochrany proti Turkům
(pod jménem Ochrana křesťanů — Sancta Virgö
Maria Auxiliatrix Christianorum), povodním
a především moru.8 V 17. století přebírá typ Panny
Marie Pomocné funkci pozdně středověké Madony
Ochranitelky (Schutzmantelmadonna), hlavní zá-
štity proti epidemiím. Zároveň je jeho údajné zá-
zračné působení považováno za ochranu proti fa-
tálním projevům politické a konfesionální situace
ve střední Evropě, s poukazem na starozákonní
motiv tří pohrom seslaných Hospodinem na lid
Izraele, z nichž si měl král David jednu zvolit —
hlad, válku a mor (II. kniha Samuelova, 24).9
Vzhledem k tureckým válkám a pro Uhry od začát-
ku 17. století častým stavovským povstáním a jejich
důsledkům — hladu a epidemiím šířeným vojsky
— se tato aktualizace přímo nabízela.
Kult zázračného obrazu postupuje velmi rychle.
Jeho další derivace již nejsou vázány na tři výše
zmíněné exempláře. Počet kopií narůstá, čož se
Projevuje kupříkladu malovanými korunami na
hlavě matky i dítěte, jimiž byly v podobě kovových
ozdob opatřeny jejich vzory v rámci více či méně
oficiálních „korunovací“.10 Dochází též k oboha-
cování základního námětu o další motivy; o holu-
bici jako symbol Ducha svátého (typ Panny Marie
Pomocné z paulánského kostela ve Vídni)" a ne-
zřídka dochází k zrcadlovému obrácení dalších re-
dakcí. Mimo přímého vyzařování kultu zázračného
obrazu především z Pašova a Vídně, jež se staly
důležitými poutními místy, a jeho kopií v mnohých
kostelích Podunají od jižního Německa až po Srb-
sko,12 byly prostředkem šíření úcty především četné
grafické listy, které přispívaly svou dostupností
k jeho zlidovění. Projevem lidového chápání kultu
jsou dále přepisy obrazu v podobě přívěsků, drob-
ných cestovních oltářků či domovních znamení
(malovaných nebo vyvedených ve štuku) s ochran-
nou funkcí.13
Grafické odliky si ovšem nechávali zhotovovat
též nároční objednavatelé z řad šlechty. Zachovala
se kupříkladu mezzotinta značných rozměrů
(150 x 100 cm), kterou v roce 1721 objednal šlech-
tic Michal Bánovský pro hraběte Štěpána Koháry-
ho. List nesoucí název S. V. Maria Passaviensis
Auxiliatrix Christianorum pochází od tří význam-
ných augsburských umělců, malířů E. Ch. Heisse
a B. Vogela spolu s J. C. Zierlem, jenž vytvořil
orámování.14 Dalším příkladem dokumentujícím
rozšíření a význam našeho obrazu je lavírovaná
kresba Svatí s milostným mariánským obrazem od
Gottfrieda Eichlera mladšího, jednoho z nejvý-
značnějších mistrů augsburské grafické školy
a profesora kresby a grafiky na univerzitě v Erlan-
gen. Zobrazuje stranově obrácený obraz Panny
Marie Pomocné v rokovovém rámu neseném andě-
ly obklopenými čtyřmi svátými rytíři. Ve spodní
části kresby je umístěna postava eremity ve dvou
scénách — na levé straně klečí před kapličkou
a vpravo je znázorněn v rozhovoru s duchovním.15
Kult Panny Marie Pomocné byl pěstován a zá-
roveň programově podporován i samotným císař-
ským dvorem, jenž vytvořením ideového spojení
panovnického rodu se zázračným obrazem chtěl
zdůraznit dějinnou roli Habsburků v boji proti
hlavnímu nepříteli — Turkům a zároveň využít
jeho mobilizující funkci. Současně je též potřebné
upozornit na skutečnost, že se císař Leopold se
svým dvorem v době obléhání Vídně zdržoval v Pa-
sově; to mohlo být rozhodující pro připsání vítěz-
ství nad Turky 12. září 1683 právě Panne Marii
Pomocné pod názvem Panna Marie Ochránkyně
129
z jeho soukromé galerie v rámci diplomatické ná-
vštěvy do majetku arcivévody Leopolda V. Ra-
kouského, biskupa pasovského. Po jeho nástupu
k vládě v roce 1625 je obraz převezen na hrad
v Innsbrucku, kde se v průběhu třicetileté války
stává předmětem veřejných modliteb. Vzrůstající
popularita obrazu přiměla Leopoldova syna arci-
vévodu Karla k jeho instalaci do místního farního
kostela. Ještě v době přechovávání Cranachova
obrazu v Pasově byla na popud správce biskupství,
svobodného pána von Schwendy, vyhotovena věr-
ná kopie — dnešní pasovský milostný obraz, jež se
sama stala vzorem pro další četné repliky a svým
významem překonala originál. Pasovský obraz byl
v péči kapucínů a přičiněním řádu vzniká vedle
Innsbrucku a Pašova třetí významné centrum uctí-
vání obrazu — vídeňský kaupcínský kostel, kde
byla kopie pasovské odliky vystavena v roce 1660.
Kult obrazu Panny Marie Pomocné (Mariahilf),
nazývaného podle svého nejdůležitějšího centra
a ohniska dalšího šíření pasovským, byl od počátku
spojen s funkcí domnělé ochrany proti Turkům
(pod jménem Ochrana křesťanů — Sancta Virgö
Maria Auxiliatrix Christianorum), povodním
a především moru.8 V 17. století přebírá typ Panny
Marie Pomocné funkci pozdně středověké Madony
Ochranitelky (Schutzmantelmadonna), hlavní zá-
štity proti epidemiím. Zároveň je jeho údajné zá-
zračné působení považováno za ochranu proti fa-
tálním projevům politické a konfesionální situace
ve střední Evropě, s poukazem na starozákonní
motiv tří pohrom seslaných Hospodinem na lid
Izraele, z nichž si měl král David jednu zvolit —
hlad, válku a mor (II. kniha Samuelova, 24).9
Vzhledem k tureckým válkám a pro Uhry od začát-
ku 17. století častým stavovským povstáním a jejich
důsledkům — hladu a epidemiím šířeným vojsky
— se tato aktualizace přímo nabízela.
Kult zázračného obrazu postupuje velmi rychle.
Jeho další derivace již nejsou vázány na tři výše
zmíněné exempláře. Počet kopií narůstá, čož se
Projevuje kupříkladu malovanými korunami na
hlavě matky i dítěte, jimiž byly v podobě kovových
ozdob opatřeny jejich vzory v rámci více či méně
oficiálních „korunovací“.10 Dochází též k oboha-
cování základního námětu o další motivy; o holu-
bici jako symbol Ducha svátého (typ Panny Marie
Pomocné z paulánského kostela ve Vídni)" a ne-
zřídka dochází k zrcadlovému obrácení dalších re-
dakcí. Mimo přímého vyzařování kultu zázračného
obrazu především z Pašova a Vídně, jež se staly
důležitými poutními místy, a jeho kopií v mnohých
kostelích Podunají od jižního Německa až po Srb-
sko,12 byly prostředkem šíření úcty především četné
grafické listy, které přispívaly svou dostupností
k jeho zlidovění. Projevem lidového chápání kultu
jsou dále přepisy obrazu v podobě přívěsků, drob-
ných cestovních oltářků či domovních znamení
(malovaných nebo vyvedených ve štuku) s ochran-
nou funkcí.13
Grafické odliky si ovšem nechávali zhotovovat
též nároční objednavatelé z řad šlechty. Zachovala
se kupříkladu mezzotinta značných rozměrů
(150 x 100 cm), kterou v roce 1721 objednal šlech-
tic Michal Bánovský pro hraběte Štěpána Koháry-
ho. List nesoucí název S. V. Maria Passaviensis
Auxiliatrix Christianorum pochází od tří význam-
ných augsburských umělců, malířů E. Ch. Heisse
a B. Vogela spolu s J. C. Zierlem, jenž vytvořil
orámování.14 Dalším příkladem dokumentujícím
rozšíření a význam našeho obrazu je lavírovaná
kresba Svatí s milostným mariánským obrazem od
Gottfrieda Eichlera mladšího, jednoho z nejvý-
značnějších mistrů augsburské grafické školy
a profesora kresby a grafiky na univerzitě v Erlan-
gen. Zobrazuje stranově obrácený obraz Panny
Marie Pomocné v rokovovém rámu neseném andě-
ly obklopenými čtyřmi svátými rytíři. Ve spodní
části kresby je umístěna postava eremity ve dvou
scénách — na levé straně klečí před kapličkou
a vpravo je znázorněn v rozhovoru s duchovním.15
Kult Panny Marie Pomocné byl pěstován a zá-
roveň programově podporován i samotným císař-
ským dvorem, jenž vytvořením ideového spojení
panovnického rodu se zázračným obrazem chtěl
zdůraznit dějinnou roli Habsburků v boji proti
hlavnímu nepříteli — Turkům a zároveň využít
jeho mobilizující funkci. Současně je též potřebné
upozornit na skutečnost, že se císař Leopold se
svým dvorem v době obléhání Vídně zdržoval v Pa-
sově; to mohlo být rozhodující pro připsání vítěz-
ství nad Turky 12. září 1683 právě Panne Marii
Pomocné pod názvem Panna Marie Ochránkyně
129