Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (1991)

Alexandr Veliký. Duchkova bible. Kroměříž, Zámecká knihovna, D 76, fol.
367v. Datováno 1433. Snímek P. Paul.

jeho žákem — a zčásti i Mistrem Krumlovského
Spécula. Od prvého ze jmenovaných malířů převzal
např. záměrné zúžení barevné škály, od druhého
některé dekorativní principy a již zmíněnou kombinaci
stříbra s ultramarinem. Podobně jako někteří jiní
pražští malíři této doby vyplňoval s oblibou vnitřní pole
iniciál poprsími. Důkladně propracované bysty sv.
Pavla v Bibli Petříka z Chlumu upoutávají nejen
zdůrazněním semitského typu, nýbrž i snahou o zachy-
cení duševního rozpoložení apoštola. Zajímavé je též
zde reprodukované poprsí Alexandra Velikého v Duch-
kově bibli vyznačující se i při zběžnějším provedení
ušlechtilostí výrazu.
V biblích, o nichž byla právě řeč, připadá důležitá
funkce vegetativnímu ornamentu, který je někde kom-
binován s drolerickými postavami lidskými i zvířecími.
V jiných biblích z pražských dílen pokrývají žertovné
drôlerie okraje stránek. Pozoruhodná je v tomto směru
zejména proslulá česká bible v Rakouské Národní

knihovně ve Vídni cod. 1175, kterou v letech
1432 — 1435 opsal krásnou pravidelnou bastardou písař
Jan Aliapars z Prahy pro táborského hejtmana Filipa
z Padeřova. Objevují se zde tradiční postavy naháčů,
chlupatých divých a opičích mužů v různých akcích,
dále zajíc vytrubující k tanci dvěma liškám, zápas
Pygmeje s jeřáby, baba krotící čerta, parodie vojenské-
ho života atd.26 Tento nový a nečekaný důraz na
zábavní funkci umění dokládá jednostrannost názoru,
který zdůrazňoval v husitství pouze škarohlídské kara-
telství.
Padeřovské bibli je časově i slohově blízký český
Starý zákon v NK (XVII A 34),27 Pouze 6 stran tohoto
kodexu má malovanou výzdobu, kdežto miniatury na
dalších 19 stranách zůstaly v podkresbě. Obratně
provedené perokresby prozrazují tendenci ke zrušení
rozdílů mezi jednotlivými prvky výzdoby: žerdě a úpon-
ky prozůstají zde nejen maskarony a dračí těla, nýbrž
i těla tří akrobatů, kteří předvádějí svou produkci na
levé borduře listu 139v. Na konci jednoho úponku
stočeného do spirály se místo květu objevuje lidská
hlava (fol. 198r). Rada drolerií na bordurách byla
vyříznuta, zřejmě proto, že se pozdějšímu uživateli
jevily jako nevhodný doprovod posvátného biblického
textu.
Naštěstí bylo však v rukopise ponecháno poměrně
bohatě rozvedené zobrazení bitvy na dolní borduře listu
115r, na němž začína 2. Kniha královská. Na obou
stranách této dosud nerozhodnuté bitvy se zúčastní
jízda i pěchota. Bojovníci postupující proti nepříteli
s návrší na pravé straně jsou charakterizováni pavéza-
mi, sudlicemi a cepy jako husité, částečné překrytí
nepřátelského vojska terénní vlnou a rozložení vojen-
ských houfů v různé výšce navozuje dosti zdařilou
prostorovou iluzi.
Na sklonku roku 1436 byly v Praze na oltářích
chrámů opět položeny „tabule malované“, čímž po
dvou desetiletích skončila obrazoborecká krize. Záro-
veň s tím došlo k jistému oživení činnosti pražského
malířského bratrstva. Zlepšení uměleckých poměrů
dokládá rovněž bohatství výzdoby Žaltáře Hanuše
z Kolovrat datovaného rokem 1438 (NK, sign. Qsek
71). Tento slavný kodex, oceněný již B. Balbínem,
obsahuje kromě biblických žalmů také Žalmy kajícné
Francesca Petrarky a některé jeho modlitby. Text
psaný pravidelnou kaligrafickou bastardou je s velkým
dekorativním citem proložen dosti četnými figurálními
a ornamentálními iniciálami a na okrajích stránek

68