Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied (1991)

Médský král Arfaxat dává stavět město. Bible královny Kristiny Švédské.
Vatikánská knihovna, Reg. lat. 87/1—2, fol 242r. Po 1430. Snímek SÚPPOP.

?

* •* WHdnifitr/hwiiHiHU^GiGiiióitHi :*
JL ŠiFt fl'HlllllllH JH’KCf •
hi jttptrímtaem ettiO*rôa<?tnMmrtki

hi <*y«íovnř»n CnîSl)«»^ncii?ÏMirtki

lëtë et W".
I mtnttó)
ÍVt&t&t
Inätufo

çKn ifent et W & wcw
rfe iMí feOttô et^ittfíttól<tâvî&
M<*ntM|htni ennifitc
fit wihacdr&awteHtü fnaÎbditî

iK jHtdfbči’ ~Jl

ídj»t^ hřjŘt^* »n«ne^4Ht?eť»^é Coco
VèJÏHlW 0m ^’e totntnt mmtnOrtt £
lSe»ti tfctßertmmle ttittiitàt H0rtx‘
tvitoicrih ^ttûiS tfii^Cp^rtun^f
íHitHÍienetf H'Cÿv
fe/»«ot uwt (êx^n^na*


Bůh mluví k Mojžíšovi. Řezenská bible. Řezno, Alte Kapelle, 1. svazek, fol.
50v. Datováno 1423—1425. Snímek Prof. R. Suckale.

i deskové obrazy. Výtvarné vztahy k Čechám, již
předtím velmi intenzivní, nyní ještě zesílily v důsledku
imigrace malířů. Jedním z dokladů těchto vztahů je
Bible královny Kristiny Švédské (Vatikánská knihov-
na, Reg. lat. 87 (1—2). Její text je český, ale podobně
jako v jiných moravských rukopisech této doby je psán
ještě spřežkovým pravopisem bez přihlédnutí k Husově
diakritické reformě. Tento rozměrný kodex je prvním
svazkem bible, který končí žaltářem. Kromě sedmi
neobvykle velkých medajlónů Stvoření, asymetricky
rozdělených do tří sloupců (fol. 2v — 3r) obsahuje 35
figurálních ilustrací většinou ve čtvercových rámečcích
a několik ornamentálních iniciál. Bordury takto zdobe-
ných stránek pokrývají akantové rozviliny, které někde
doplňují velké naturalistické květy, živočichové, masky
a monstra.
Bibli královny Kristiny vyzdobil spolu s jedním

pomocníkem malíř, jehož miniatury prozrazují v řadě
motivů (jako je např. klínovitý tvar mužských hlav
natočených do tříčtvrtečního profilu) vztah k umění
Mistra Mandevillova cestopisu. Ten byl zřejmě jeho
učitelem. Nechybí však ani vztahy k Mistru Krumlov-
ského Spécula nápadné zejména v bohatství draperii,
které se rozlévají u země do šíře a vytvářejí složité
sestavy klínových záhybů. Vývojově zapadá tato bible
mezi Bibli boskovickou a Šelenberskou, asi do doby po
roce 1430.36
Mistr Bible královny Kristiny převzal z tradice
Geronského martyrologia působivé malířské tlumočení
listnatých lesíků, jež uplatnil na pozadí některých svých
miniatur (fol. 3r, 284v). Celkem však jeho krajiny
přinášejí motivické zjednodušení obrazového prostoru.
Složitější jsou mistrovy architektury, zvláště na úvodní
miniatuře ke knize Judith (fol. 242r). Médský král

72