Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 1991

Page: 134
DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1991/0142
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile

Reliéf Panny Marie Pomocné na Primaciálním paláci v Bratisla-
vě. Foto Z. Páchá

ostrově. Žitnoostrovské statky, jež vlastnil v lokali-
tách Michal na Ostrove, Mierovo, Most na Ostro-
ve, Sáša, Tonkovce, Velký a Malý Máger, Malý
Madaras, Velké Dvorníky, Dunajská Středa, Hu-
bice, Štvrtok na Ostrove, Tomášov, Rohovce, Hi-
deghét (dnes místní část Mostu na Ostrove), Ko-
márno, Sv. Alžběta a Nová Ves, získal většinou
v 60. letech.49 Soustředění nákupu pozemků a used-
lostí na Žitný ostrov prozrazuje jednoznačný zá-
měr. Vysvětelním by mohla být jednak blízkost
Bratislavy a ovšem i Vídni, jednak hospodářský
efekt zemědělské produkce v úrodném regionu.
Svůj praktický smysl projevil zřízením první uher-
ské soukenky v Hubicích, pri níž zavedl chov uš-
lechtilých ovcí jako zdroj suroviny.50 Ve Sv. Alžbě-
tě, kde získal majetek v roce 1656 a postavil kos-
tel,51 zavedl každoroční pouť. Kostel založil na mís-
tě staršího sakrálního objektu též roku 1679 v Leh-
nicích.52 Na statcích přináležejících pilíšskému opa-
tství v Čakanech si Szelepcsényi postavil zámek
a připisuje se mu i funkce tamního kostela zasvěce-
ného archandělu Michalovi.53
Panství Eberhard získává postupně od roku
1649. Za půjčku 2 100 tolarů mu svůj díl eberhard-
ského hradu zastavil hrabě Emerich Balassa. V ro-
ce 1651 mu podíl na místních statcích přepustila
hraběnka Rozina Pethe za 7 000 zlatých a ve stej-

ném roce dal hrabě Balassa sohlas ke koupi dalšího
dílu, který měl v zástavě Michal Szilva v hodnotě
700 zlatých a František Várady za 400 zlatých.
Konečně v roce 1663 prodal Szelepcsényimu své
podíly na majetku patřícímu k Eberhardu Štěpán
Morocz za 1 100 zlatých, čímž se Szelepcsényi stal
vlastníkem hradu a panství.54 Nápis ve štukové
kartuši zámecké kaple nese vročení 1677, kdy mů-
žeme předpokládat ukončení hlavních prací na no-
vým majitelem přestavěném sídle.
O lokalitě Eberhard máme nejstarší doklad z ro-
ku 1209 v souvislosti s brodem přes Malý Dunaj
a přístavem.55 Vybíralo se zde mýto a první zmínka
o vodním hradu pochází z roku 1390, kdy jej od
moravského markraběte Prokopa odkoupil komes
Petr ze Sv. Juru.56 Dnes na jeho místě nacházíme
venkovské zámecké sídlo v podobě radikální úpra-
vy první poloviny 19. století. Před klasicistní pře-
stavbou objekt reprezentoval typ kastelu — čtyř-
křídlové stavby s ústředním nádvořím a nárožními
věžemi obehnané vodním příkopem. O středově-
kém hradu se usuzuje že měl 3 věže a postrádal
obrannou zeď.57
Na eberhardské panství se Szelepcsényi stáhl
v roce 1679, kdy v Bratislavě opět řádil mor. Epide-
mie toho roku byla pro Bratislavu a někdejší horní
Uhry jedna z nejzhoubnějších. Prudce zasáhla blíz-
kou Modru ale vyhnula se Sv. Juru (což se připiso-
valo tradičně jeho příznivému podnebí58), kde po-
býval od listopadu do ledna následujícího roku.59
V Bratislavě si však vyžádala na 12 tisíc obětí, tedy
téměř polovinu obyvatel.60
V souvislosti s morovou nákazou lze nejspíš
vidět i vznik reliéfu Panny Marie Pomocné -
ochránkyně před epidemií, jenž je předmětem této
studie. Datum 1. říjen 1680 je možné interpretovat
jako související se zadáním díla po ústupu nákazy;
jedná se tedy patrně o následné díkuvzdání po
zažehnání nebezpečí.
Na zachované grafice eberhardského zámku61 je
na vstupním rizalitu hlavní brány — věži kryté
nízkou stanovou střechou, mezi dvěma okny nad
sebou zobrazena figurální kompozice, kterou lze
identifikovat jako polopostavu Madony s dítětem.
Je otázkou, zda může být ztotožněna s reliéfní
deskou, která se dnes nachází nad vchodem do
kaple. Její tvar včetně dolního pruhu (kde je na
našem reliéfu nápis) by tomu však nasvědčoval.62

134
loading ...