0.5
1 cm
částmi lodi. Věž měla dvojí funkci byla kostelní
věží a zároveň součástí městské hradby. Kromě
dokončení kostela je záležitostí druhé etapy též
dokončení křížové chodby (k postupu srovnej
výše) a taktéž zaklenutí kapitulní síně a dalších
místností kláštera, kde se jeví s chodbou shodné
tvarosloví.
Takto byly vymezeny dvě etapy budování
kláštera. Druhá z nich znamená příklon k disposici
pseudohalové a dokončení celého komplexu. V na-
vázání na tento příspěvek chci se zabývat otázkou
levočského stavebněornamentálního atelieru (hla-
vice, portály, sochařské práce) a v souvislosti s tím
přihlédnout k otázkám chronologickým.
Poznámky
1 O. Schürer, E. Wiese, Deutsche Kunst in der Zips
(Brno 1938), 144: Podle Schürera se začalo s budováním
chóru, který byl v I. etapě zbudován až na klenby. Ve II.
fázi, kdy došlo k výměně mistra, byl zaklenut chór
a zbudována obvodová zed prvého východního pole lodi.
Ve III. úseku bylo zbudováno a zaklenuto sinové troj-
lodí.
2 Levoča a jej výtvarné pamiatky, Pamiatky a múzeá V,
1956, III.
3 Farský kostol v Levoči, Pamiatky a múzeá, V 1956,
120.
4 Jako typologickou obdobu této původní bočné lodi
možno uvést bočnou lod dominikánského kostela v Krem-
ži ze 13. století (R. K. Donin, Die Bettelordenskirchen in
Österreich, Baden 1935, obr. 177), i když zde okna nejsou
dochována v původním stavu. Dále možno strukturálně
srovnávat s dominikánskou basilikou v rakouském
Friesachu (1. c., obr. 144), kde jsou dochována původní
okna.
5 Výrazněji lze tuto situaci sledovat v křížové chodbě
brněnských dominikánů, kde ambit nevznikl jako v Le-
voči v podstatě jedinou stavební akcí, nýbrž postupně,
vždy v odstupech celého století. V Brně odděloval lo-
mený hranolový pas západní rameno, zaklenuté po polo-
vině 13. století od křídla jižního, které bylo opatřeno
klenbou až koncem století 15. Srov. Jaroslav Bureš,
Středověké stavby brněnských dominikánů, CMM XLV,
1960, 118.
6 R. Krautheimer, Die Kirchen der Bettelorden in
Deutschland, Köln 1925, fig. 3, 4. Kostel štrasburských
dominikánů byl zbudován ve 13. století jako trojlodní
basilika s průběžnými poli, která proporčně odpovídají
levočské lodi. V následujícím století byla rozšířena lod
na čtyřlodí a protaženo presbyterium. Tamtéž, 71, 78.
’ L. c., 142. Lod vídeňských dominikánů byla ovšem
basilikálně založena (Donin, 1. c. 297). Lod dominikán-
ského kostela ve Štýrském Hradci je trojlodní halla s při-
pojenou čtvrtou lodí (Donin 266, fig. 60). Podle R. K.
Donina souvisí hradecký půdorys s dominikánským
kostelem ve Vídeňském Novém Městě (basilika ze 13.
století), jehož je vlastně (s. 270) pozdněgotickou formu-
lací. Jde tedy o pozdní příklad, kde se disposiční idea
v poslední instanci neopírá o síňový základ. Úzká pole
v bočných lodích štrasburských dominikánů (Krauthei-
mer, s. 71, fig. 3) a tamní proporce lodí jsou též záležitostí
basilikální. Je známo, že idea halová spěje ve 14. století
i k šířkovému vyrovnání lodí. Toto je formulováno třeba
v lodi kostela sv. Jakuba v Levoči, kde bych u půdorysu
předpokládal jednotný vznik bez zásadní změny disposice.
8 V. Richter, Raněstředověká Olomouc, Praha 1959,
144—147, obr. 22.
9 Schürer — Wiese, 1. c., 146, obr. 27 (řez koste-
lem). Střední lod u Sv. Jakuba v Levoči byla dle všeho
dodatečně zvýšena, takže ve Spišské Nové Vsi je docho-
vána disposice nejpůvodnější, ukazující jenom zcela
mírné převýšení střední lodi.
Seznam vyobrazení
1. Levoča — minorité. Půdorys klášterního kostela a při-
lehlého ramena ambitu. (Vyobrazení podle: O. Schü-
rer— E. Wiese, Deutsche Kunst in der Zips.)
2. Levoča — minorité. Portál a basilikární okuv v 1. poli
jižní obvodové zdi lodi. (Foto Š. Klubert.)
3. Levoča — minorité. Pas mezi 2. a 3. polem jižního ra-
mene křížové chodby. (Foto Š. Klubert.)
4. Levoča — minorité. Pohled na kostel z jihu. (Podle
O. Schürer — E. Wiese.)
5. Levoča — minorité — presbyterium. Portál do sakris-
tie, dva systémy příporových svazků a gotická freska.
(Fotoarchiv SÚPSOP v Bratislavě.)
6. Levoča — minorité. Pohled do presbyteria. (Foto-
archiv SÚPSOP v Bratislavě.)
7. Levoča — minorité. Dva systémy triumfálního ob-
louku a příporové svazky s krouženými patkami.
(Podle O. Schürer — E. Wiese.)
8. Levoča — minorité. Klenba s gotickými figurálními
medailony v 5. poli východního křídla křížové chodby.
(Fotarchiv SÚPSOP v Bratislavě.)
Za laskavé zhotovéní fotografií č. 2 a 3 děkuji panu Šte-
fanovi Klubertovi, řím.-kat. děkanu v Levoči.
158
věží a zároveň součástí městské hradby. Kromě
dokončení kostela je záležitostí druhé etapy též
dokončení křížové chodby (k postupu srovnej
výše) a taktéž zaklenutí kapitulní síně a dalších
místností kláštera, kde se jeví s chodbou shodné
tvarosloví.
Takto byly vymezeny dvě etapy budování
kláštera. Druhá z nich znamená příklon k disposici
pseudohalové a dokončení celého komplexu. V na-
vázání na tento příspěvek chci se zabývat otázkou
levočského stavebněornamentálního atelieru (hla-
vice, portály, sochařské práce) a v souvislosti s tím
přihlédnout k otázkám chronologickým.
Poznámky
1 O. Schürer, E. Wiese, Deutsche Kunst in der Zips
(Brno 1938), 144: Podle Schürera se začalo s budováním
chóru, který byl v I. etapě zbudován až na klenby. Ve II.
fázi, kdy došlo k výměně mistra, byl zaklenut chór
a zbudována obvodová zed prvého východního pole lodi.
Ve III. úseku bylo zbudováno a zaklenuto sinové troj-
lodí.
2 Levoča a jej výtvarné pamiatky, Pamiatky a múzeá V,
1956, III.
3 Farský kostol v Levoči, Pamiatky a múzeá, V 1956,
120.
4 Jako typologickou obdobu této původní bočné lodi
možno uvést bočnou lod dominikánského kostela v Krem-
ži ze 13. století (R. K. Donin, Die Bettelordenskirchen in
Österreich, Baden 1935, obr. 177), i když zde okna nejsou
dochována v původním stavu. Dále možno strukturálně
srovnávat s dominikánskou basilikou v rakouském
Friesachu (1. c., obr. 144), kde jsou dochována původní
okna.
5 Výrazněji lze tuto situaci sledovat v křížové chodbě
brněnských dominikánů, kde ambit nevznikl jako v Le-
voči v podstatě jedinou stavební akcí, nýbrž postupně,
vždy v odstupech celého století. V Brně odděloval lo-
mený hranolový pas západní rameno, zaklenuté po polo-
vině 13. století od křídla jižního, které bylo opatřeno
klenbou až koncem století 15. Srov. Jaroslav Bureš,
Středověké stavby brněnských dominikánů, CMM XLV,
1960, 118.
6 R. Krautheimer, Die Kirchen der Bettelorden in
Deutschland, Köln 1925, fig. 3, 4. Kostel štrasburských
dominikánů byl zbudován ve 13. století jako trojlodní
basilika s průběžnými poli, která proporčně odpovídají
levočské lodi. V následujícím století byla rozšířena lod
na čtyřlodí a protaženo presbyterium. Tamtéž, 71, 78.
’ L. c., 142. Lod vídeňských dominikánů byla ovšem
basilikálně založena (Donin, 1. c. 297). Lod dominikán-
ského kostela ve Štýrském Hradci je trojlodní halla s při-
pojenou čtvrtou lodí (Donin 266, fig. 60). Podle R. K.
Donina souvisí hradecký půdorys s dominikánským
kostelem ve Vídeňském Novém Městě (basilika ze 13.
století), jehož je vlastně (s. 270) pozdněgotickou formu-
lací. Jde tedy o pozdní příklad, kde se disposiční idea
v poslední instanci neopírá o síňový základ. Úzká pole
v bočných lodích štrasburských dominikánů (Krauthei-
mer, s. 71, fig. 3) a tamní proporce lodí jsou též záležitostí
basilikální. Je známo, že idea halová spěje ve 14. století
i k šířkovému vyrovnání lodí. Toto je formulováno třeba
v lodi kostela sv. Jakuba v Levoči, kde bych u půdorysu
předpokládal jednotný vznik bez zásadní změny disposice.
8 V. Richter, Raněstředověká Olomouc, Praha 1959,
144—147, obr. 22.
9 Schürer — Wiese, 1. c., 146, obr. 27 (řez koste-
lem). Střední lod u Sv. Jakuba v Levoči byla dle všeho
dodatečně zvýšena, takže ve Spišské Nové Vsi je docho-
vána disposice nejpůvodnější, ukazující jenom zcela
mírné převýšení střední lodi.
Seznam vyobrazení
1. Levoča — minorité. Půdorys klášterního kostela a při-
lehlého ramena ambitu. (Vyobrazení podle: O. Schü-
rer— E. Wiese, Deutsche Kunst in der Zips.)
2. Levoča — minorité. Portál a basilikární okuv v 1. poli
jižní obvodové zdi lodi. (Foto Š. Klubert.)
3. Levoča — minorité. Pas mezi 2. a 3. polem jižního ra-
mene křížové chodby. (Foto Š. Klubert.)
4. Levoča — minorité. Pohled na kostel z jihu. (Podle
O. Schürer — E. Wiese.)
5. Levoča — minorité — presbyterium. Portál do sakris-
tie, dva systémy příporových svazků a gotická freska.
(Fotoarchiv SÚPSOP v Bratislavě.)
6. Levoča — minorité. Pohled do presbyteria. (Foto-
archiv SÚPSOP v Bratislavě.)
7. Levoča — minorité. Dva systémy triumfálního ob-
louku a příporové svazky s krouženými patkami.
(Podle O. Schürer — E. Wiese.)
8. Levoča — minorité. Klenba s gotickými figurálními
medailony v 5. poli východního křídla křížové chodby.
(Fotarchiv SÚPSOP v Bratislavě.)
Za laskavé zhotovéní fotografií č. 2 a 3 děkuji panu Šte-
fanovi Klubertovi, řím.-kat. děkanu v Levoči.
158
