Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 1991

Page: 61
DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1991/0067
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
vytvořilo nejméně 8 malířů různé generační příslušnosti
a školení. Prolog překladu označuje v reformním duchu
bibli za nejvyšší autoritu a duchovní pokrm pro všechny
věřící. Příklad krále působil na jeho dvořany, kteří si
rovněž pořizovali iluminované rukopisy biblí.
Druhou, mnohem závažnější překážkou, která bráni-
la šíření biblických překladů, byla velká nákladnost
knih způsobovaná drahotou pergamenu, zdlouhavým
opisováním biblického textu, které trvalo jednomu
písaři čtyři roky a pracností tehdejší iluminátorské
i knihvazačské práce. Z těchto důvodů byla tehdy bible
značně dražší než jiná umělecká díla. V letech
1296—1306 musel např. Bavor z Nečtin, opat benedik-
tinského kláštera v Břevnově u Prahy, zaplatit za ještě
nedokončenou bibli 25 hřiven stříbra, kdežto za dva
deskové obrazy „pouze“ 5 a 9 hřiven. V olomouckém
Státním archivu je pod sign. 4 chován druhý svazek
bible dopsané v roce 1385 písařem Johánkem ze Střílek
pro holešovského faráře Maška. Obsahuje přípisek,
podle něhož byla tato bible v letech 1391 — 1396
koupena za 30 hřiven stříbra, což tehdy činilo 35 kop čili
2100 grošů. Pro srovnání uvádím, že Petr Parléř dostal
za mistrovsky tesaný náhrobek Přemysla I. v Svatovít-
ské katedrále 15 kop grošů. Přitom 47 miniatur, které
zdobí dochovaný druhý svazek právě zmíněné bible,
představuje s hlediska výtvarné kvality pouhý průměr.
Lze tedy předpokládat, že náklady na vytvoření někte-
rých skvostných biblí odpovídaly ceně výstavného
domu v Praze a v některých případech snad i ceně
celého panství.
Touha po vlastnictví biblického textu vedla k pořizo-
váni relativně laciných výborů jako je český rukopis
Proroků rožmberských (NK, XVII D 33). Drahý
pegamen je v něm nahražen podstatně lacinějším
papírem a pracná knižní minuskule jednodušší bastar-
dou. Kodex obsahuje tři iniciály s postavami sedících
proroků, které byly kolem roku 1390 zběžně namalová-
ny v dílně jednoho z iluminátorů Václavovy bible,
pozoruhodného koloristy, zvaného Mistr Ezdrášovy
knihy. 4 Takovýmito výbory, které si jejich majitelé
podle svých možností postupně kompletovali, se český
biblický překlad první redakce šířil i mezi méně
zámožné čtenáře.
Úplných českých biblí bylo tehdy ještě málo. Dokla-
dem toho je m. j. neobvyklá skladba jednotlivých
biblických knih v Zmrzlíkově bibli, neboť písař Jan
z Prahy je v letech 1411 — 1414 opisoval v tom pořadí,
v jakém pro ně sehnal předlohy. Později byla tato bible

íuiPHvffcgEo go; ttdt'imwK
a&i twtu pernou dF co co tjc®
wnvcx ccmmcto rtem ffoue ggcS1

bacb-wAvtcfi vvO'cgnfeplvOlg.
twccyiß

Wfvwinvu iwmt*


Aristoteles píše začátek Metafyziky. "Zmrzlíkova bible. Litoměřice. Státní
archiv, BIF3/2,1. svazek, fol. 174 r. Datováno 1411 — 1414. Snímek P. Paul.

rozdělena do tří svazků, které jsou dnes chovány
v Státním archivu v Litoměřicích a v Třeboni. Objed-
navatelem rukopisu byl královský mincmistr Petr
Zmrzlík ze Svojšína, horlivý ctitel M. Jana Husa.
Rovněž hlavní iluminátor Zmrzlíkovy bible patřil
k reformnímu křídlu naší společnosti, jak se tomu aspoň
zdá nasvědčovat jiná miniatura, kterou jsem mu mohl
připsat: fiktivní podobizna Jana Wiklefa v latinském
sborníku v NK (VIII C 3).15
V Zmrzlíkově bibli tento iluminátor, navazující
v mnohém na umění malířů Antverpské bible českého
královského mincmistra Konráda z Věch ty, namaloval
kromě obvyklých biblických ilustrací také dva antické
náměty. Je to předně Bitva Alexandra Velikého v záhla-
ví první Makkabejské knihy (2. sv.; fol. 3r). Plochu
tohoto obdélného obrázku zcela vyplňuje množství

61
loading ...