DOI Artikel:
Stejskal, Karel: O knižní malbě husitské epochy
DOI Seite / Zitierlink: https://doi.org/10.11588/diglit.51720#0077
(fol. 156v). Takovéto iniciály sestavené z postav jsou
starobylého původu. (Můžeme se s nimi setkat např.
v žaltáři vytvořeném kolem roku 800 v Corbie a chova-
ném v Municipální knihovně v Amiensu Ms 18).32
V pozdní gotice přišel tento typ iniciál opět do módy.
Jinak je zajímavé, že iluminátor zobrazil Jonášovu
historii v záhlaví knihy Ruth.
K nejvýznačnějším kodexům této doby patří jedno-
svazková bible zvaná Šelenberská (Praha, Památník
národního písemnictví, Dg III 15). Své pojmenování
dostala podle panského rodu, do jehož vlastnictví se
však dostala teprve později. Jejím objednavatelem byl
totiž husitský měšťan Mikuláš z domu U tří lící v ulici
U masných krámů na Starém Městě pražském, pro
něhož ji podle kolofonu na fol. 527r v roce 1440 dopsal
písař Petřík. Skutečnost, že tato bible má latinský text,
především však vysoká úroveň její malířské výzdoby
jsou dokladem kulturní vyspělosti měšťanské vrstvy
vzešlé z husitské revoluce.
Šelenberská bible je nejstarším známým dílem vyni-
kajícího a podle všeho často angažovaného pražského
iluminátora, který pracoval jak pro husitské, tak
katolické objednavatele. V poslední době mu byla
připsána výzdoba celé řady kodexů.33 Z nich zde
uvádím aspoň miniatury v latinském žaláři datovaném
1452 (NK, XIII H 3i) a mistrův podíl na výzdobě
Modlitební knížky krále Ladislava Pohrobka z let
1453 — 1457 (NK, sign. Teplá 39). Spolu s ním pracoval
na výzdobě této knížky jiný méně talentovaný iluminá-
tor rovněž českého původu.34 Z chronologie dochova-
ných děl vyplývá, že Mistr Šelenberské bible se
postupně specializoval na výzdobu modlitebních knih
drobného formátu.
Šelenberskou bibli zdobí kromě náročného titulního
listu Geneze 15 figurálních a 64 ornamentálních iniciál.
Na zmíněném titulním listě je šest medajlónů s výjevy
Stvoření světa rozvrženo do dvou řad. V pravé polovině
předposledního medajlónů tvoří kulisovitá krajina
,,obraz v obraze“. Zakrýva totiž dlaň a prsty Stvořitele,
který ji drží před sebou a prohlíží si ji jako právě
namalované dílo. Znovu se zde tedy vynořuje starověká
představa Stvořitele — výtvarníka oživená Boccacciem
a Mikulášem Kusánským.33 Uplatnění této představy
v Šelenberské bibli lze chápat jako reakci na obrazobo-
rectví předchozí epochy. Volnou plochu listu iluminá-
tor vyplnil postavami čtyř divých mužů, živočichy
monstry a pružně se stáčejícími rozvilinami.
Ve výzdobě Šelenberské bible pronikají již pozdněgo-
Kristus korunovaný anděly. Šelenberská bible. Praha, Památník národního
písemnictví, Dg III15, fol 4r. Datováno 1440. Snímek P. Paul.
tické tendence. Ty jsou dobře patrny v naturalistických
rysech některých obličejů, v hustých zalamujících se
záhybech draperií, stejně jako v ornamentálních
prvcích (suchých žerdích a úponcích, šátečkových
iniciálách) i ve stupňující se fantastice monster. Není
pochyb, že mistr poznal kromě starších děl Mistra
Mandevillova cestopisu také některé recentní cizí
směry. Zvláště miniatura Krista korunovaného anděly
na fol. 4r působí jako vzdálený ohlas tehdejšího
nizozemského umění. Velmi účinný je zde barevný
akord Kristova šedomodrého roucha a červených rouch
andělů.
Je známo, že v husitské době pokračovala umělecká,
zvláště pak malířská činnost v řadě oblastí, které
zůstaly v moci katolické strany. Zvláště na Moravě
neznamenal rok 1420 žádný předěl, neboť i po něm byly
v moravských městech vytvářeny nejen náročně ilumi-
nované latinské rukopisy, zvláště liturgické, nýbrž
71
starobylého původu. (Můžeme se s nimi setkat např.
v žaltáři vytvořeném kolem roku 800 v Corbie a chova-
ném v Municipální knihovně v Amiensu Ms 18).32
V pozdní gotice přišel tento typ iniciál opět do módy.
Jinak je zajímavé, že iluminátor zobrazil Jonášovu
historii v záhlaví knihy Ruth.
K nejvýznačnějším kodexům této doby patří jedno-
svazková bible zvaná Šelenberská (Praha, Památník
národního písemnictví, Dg III 15). Své pojmenování
dostala podle panského rodu, do jehož vlastnictví se
však dostala teprve později. Jejím objednavatelem byl
totiž husitský měšťan Mikuláš z domu U tří lící v ulici
U masných krámů na Starém Městě pražském, pro
něhož ji podle kolofonu na fol. 527r v roce 1440 dopsal
písař Petřík. Skutečnost, že tato bible má latinský text,
především však vysoká úroveň její malířské výzdoby
jsou dokladem kulturní vyspělosti měšťanské vrstvy
vzešlé z husitské revoluce.
Šelenberská bible je nejstarším známým dílem vyni-
kajícího a podle všeho často angažovaného pražského
iluminátora, který pracoval jak pro husitské, tak
katolické objednavatele. V poslední době mu byla
připsána výzdoba celé řady kodexů.33 Z nich zde
uvádím aspoň miniatury v latinském žaláři datovaném
1452 (NK, XIII H 3i) a mistrův podíl na výzdobě
Modlitební knížky krále Ladislava Pohrobka z let
1453 — 1457 (NK, sign. Teplá 39). Spolu s ním pracoval
na výzdobě této knížky jiný méně talentovaný iluminá-
tor rovněž českého původu.34 Z chronologie dochova-
ných děl vyplývá, že Mistr Šelenberské bible se
postupně specializoval na výzdobu modlitebních knih
drobného formátu.
Šelenberskou bibli zdobí kromě náročného titulního
listu Geneze 15 figurálních a 64 ornamentálních iniciál.
Na zmíněném titulním listě je šest medajlónů s výjevy
Stvoření světa rozvrženo do dvou řad. V pravé polovině
předposledního medajlónů tvoří kulisovitá krajina
,,obraz v obraze“. Zakrýva totiž dlaň a prsty Stvořitele,
který ji drží před sebou a prohlíží si ji jako právě
namalované dílo. Znovu se zde tedy vynořuje starověká
představa Stvořitele — výtvarníka oživená Boccacciem
a Mikulášem Kusánským.33 Uplatnění této představy
v Šelenberské bibli lze chápat jako reakci na obrazobo-
rectví předchozí epochy. Volnou plochu listu iluminá-
tor vyplnil postavami čtyř divých mužů, živočichy
monstry a pružně se stáčejícími rozvilinami.
Ve výzdobě Šelenberské bible pronikají již pozdněgo-
Kristus korunovaný anděly. Šelenberská bible. Praha, Památník národního
písemnictví, Dg III15, fol 4r. Datováno 1440. Snímek P. Paul.
tické tendence. Ty jsou dobře patrny v naturalistických
rysech některých obličejů, v hustých zalamujících se
záhybech draperií, stejně jako v ornamentálních
prvcích (suchých žerdích a úponcích, šátečkových
iniciálách) i ve stupňující se fantastice monster. Není
pochyb, že mistr poznal kromě starších děl Mistra
Mandevillova cestopisu také některé recentní cizí
směry. Zvláště miniatura Krista korunovaného anděly
na fol. 4r působí jako vzdálený ohlas tehdejšího
nizozemského umění. Velmi účinný je zde barevný
akord Kristova šedomodrého roucha a červených rouch
andělů.
Je známo, že v husitské době pokračovala umělecká,
zvláště pak malířská činnost v řadě oblastí, které
zůstaly v moci katolické strany. Zvláště na Moravě
neznamenal rok 1420 žádný předěl, neboť i po něm byly
v moravských městech vytvářeny nejen náročně ilumi-
nované latinské rukopisy, zvláště liturgické, nýbrž
71