Arfaxat na ní s vrcholu hradební věže uděluje rozkazy
dvěma kameníkům zobrazeným při práci na lešení
v menším měřítku dole pod ním. Tato miniatura patří
k nejoriginálnějším aplikacím ptačí perspektivy v gotic-
kém malířství. Obrazový prostor na ní prohlubuje
částečné překrytí rámové lišty postavami, které v důs-
ledku toho iluzivně vystupují dopředu.
Z ostatních význačných děl, vytvořených tehdy na
katolickém teritoriu, nutno jmenovat ještě aspoň dvou-
svazkovou latinskou bibli chovanou dnes v Alte Kapelle
v Řezně. Její text podle kolofonů opsali v letech
1423—1425 písaři Jan z Hradce Králové a Simon
z Plané. R. Suckale publikoval před časem tuto bibli
jako dílo pražské provenience.37 Na konci neúplného
kolofonů prvního svazku (fol. 320r) jsou však napsána
slova ,,...Ex pomuk“ vztahující se pravděpodobně
k osobě objednavatele kodexu. Nepomuk (původně
Pomuk) tvoří dnes jižní předměstí Plzně. Toto české,
ale katolické město, s pevnými hradbami se za husit-
ských válek stalo dočasným sídlem pražské kapituly.
V její knihovně je dodnes chován rukopis Manipulus
flórům (sign. C 34/2) z roku 1425, jehož původní majitel
byl Prokop, farář z Pomuku.38 Pro otázku provenience
Řezenské bible je dále důležité, že na uspořádání
medajlónů Geneze v jejím prvním svazku (fol. 5v — 6r)
navázal iluminátor latinské bible, kterou v roce 1446
v Plzni dopsal písař Prokop ze Stříbra (dnes Mnichov,
Bavorská Státní knihovna, clm 4501a).

Malířskou výzdobu Řezenské bible vytvořili dva
iluminátoři. Miniatury části jejího druhého dílu (který
je však starší než díl prvý) jsem mohl označit za pozdní
dílo Mistra cerroniánského Pulkavy.39 Tyto miniatury,
představující většinou autory jednotlivých biblických
knih sedící na zemi, byly tehdy již značně konzervativ-
ní. Tím více udivuje slohová pokročilost ostatních
miniatur Řezenské bible, jimiž v české knižní malbě
vpravdě začíná pozdní gotika. Jejich autor ovládal
konstrukci hloubkově působícího interiéru i malbu
nebe s oblaky. Charakteristický je pro něho způsob
znázornění stupňovitých skalisek rozrytých tmavými
prasklinami a hustých travin pomocí nečetných svět-
lých plošek. Maloval postavy většinou nehezkých
obličejů s hluboce zastíněnýma očima, které kontrastují
s jejich širokými lesknoucími se nosy. Bohaté draperie
těchto postav se často ostře zalamují a u země rozkládají
do šíře. Bližší analogie pro ně nalezneme v tehdejším
rakouském malířství, než v předchozí vrstvě českého
krásného slohu.40
Na omezené ploše tohoto článku se nelze ani zmínkou
dotknout mnoha důležitých rukopisů, které v té době
v českých zemích vznikly. Přesto se však domnívám, že
předložený materiál dovoluje konstatovat, že téže
o úpadku umění v husitské epoše nemá v oblasti knižní
malby platnost.

1 STEJSKAL, K.: Umění na dvoře Karla IV. Praha 1978. (Vyšlo
též německy, francouzský a anglicky)
2 Die Parler und der schöne Stil 1350—1400 (vyd. A. LEGNER).
Köln 1978 (s příspěvky českých badatelů J. Homolky, J. Krásy, J.
Pěšiny, E. Poche a K. Stejskala).
3 HOMOLKA, J. - KRÁSA, J. - MENCL, V. - PĚŠINA, J.:
Pozdně gotické umění v Čechách. Praha 1978.
4 SUCKALE, R.i Die Prager Bibel von 1423/25 in der alten
Kapelle zu Regensburg. Zeitschrift des deutschen Vereins für
Kunstwissenschaft XLI, 1987, s. 31.
WINTER, Z.:-Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve 14. a 15.
století. Praha 1906, s. 502d.
6 Zprávy vztahující se k pražským domovním znamením uvádí
TOMEK, V. V.: Základy starého místopisu pražského. L—V. Praha
1866-1872.
Vztahům husitů k výtvarnému umění byla v roce 1983 věnována
převážná část III. husitologického sympozia, viz: Husitský Tábor.
Tábor 1985 (příspěvky J. Krásy, K. Stejskala, J. Nechutové, J.
Chlíbce, N. Rejchrtové, J. Vackové a V. Nejedlého).
8 CHYTIL, K.: Vývoj miniaturního malířství v době králů rodu
Lucemburského. Památky archeologické 13, 1885—1886, s. 361d.

9 MATĚJČEK, A.: Bible Filipa z Paděrova, hejtmana táborského.
In: Žižkův sborník. Praha 1924, s. 149d; KVĚT, J.: Nejstarší české
vyobrazení upálení M. Jana Husi v Bibli martinické. In: Českou
minulostí, práce žáků V. Novotného. Praha 1929, s. 185d.
10 KRASA, J.: Studie o rukopisech doby husitské. Umění XXII,
1974, s. 17d.
IOa Muzejními rukopisy se v posledních létech zabýval zejména
BRODSKÝ, P.: Iluminované rukopisy Národního muzea v Praze.
Kandid. dis. práce, Praha 1988.
11 STEJSKAL, K. — VOIT, P.: Iluminované rukopisy doby
husitské. Praha 1990.
12 STEJSKAL, K.: K problematice českého knižního malířství
václavské doby. Umění XXII, 1974, s. 554.
13 KRÁSA, J.: Rukopisy Václava IV. Praha 1971, s. 2 Id. Faksimile
Václavovy bible s komentářem vydává Akademische Verlag — Graz.
14 STEJSKAL, K.: Rukopis Proroků rožmberských a některé
otázky české bible. Umění XXXII, 1986, s. 74d.
15 STEJSKAL, K. - VOIT, P.: C. d. v pozn. 11, č. 18, obr. 24.
16 WARNER, G. F.: The Buke of John Mandeville. London 1889;
KRÁSA, J.: Die Reisen des Ritters John Mandeville. München 1983
(vyšlo též anglicky).

73