Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 1991

Page: 130
DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1991/0138
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
Relief Panny Marie Pomocné na zámku v Malinově
Foto Z. Vácha


křesťanů. Po vítězné bitvě na vídeňském Kahlen-
bergu žádá kapucín Marco de Aviano císaře dopi-
sem, aby dal obraz Panny Marie Ochránkyně na-
malovat v kopii a aby tato byla slavnostním průvo-
dem přenesena z dvorní kaple do Stephansdomu.16
Na příkaz císaře, jenž zároveň požádal papeže
o prohlášení dne vítězství za svátek zasvěcený jmé-
nu Panny Marie,17 se tedy posléze obraz Mariahilf
stává symbolem dynastickým.18.
O výskytu obrazů Panny Marie Pomocné jsme
poměrně dobře informováni též dobovými prame-
ny. Jsou uvedeny v rámci soupisů z konce 17. století
zahrnujících milostné mariánské obrazy z celého
tehdejšího uherského území — v roce 1690 vydává
kníže Pavel Esterházy knihu Původ zázračných ma-
riánských obrazů z celého světa...19 a v roce 1696
Nebeskou korunu (Mennyei Korona...), jež je
v podstatě rozšířenou verzí první.20 O rozšíření
obrazu v Čechách se dozvídáme na základě dotaz-
níkových akcí z let 1676, resp. 1700, jež prováděla
pražská arcibiskupská konzistoř.21 Otázkou č. 25
bylo zjišťováno, zda se v obvodu far nacházejí
„imagine miraculosae“. Výslovně se setkáváme se
6 příklady;22 jejich skutečný počet ovšem mohl být
i vyšší, jelikož byly uváděny pouze obrazy považo-
vané za zázračné přímo faráři.

Na uctívání zázračného či milostného obrazu
Panny Marie Pomocné je potřebné zároveň nahlí-
žet z aspektu všeobecného posilnění kultu Bohoro-
dičky v kontextu konfesionální ofenzívy habsbur-
ského dvora jako státního kultu. Protireformační
propaganda začíná důsledně, navazujíc v podstatě
na byzantskou tradici, některým mariánským ob-
razům připisovat zázračné vlastnosti, které ochra-
ňují věřícího (rozuměj katolíka) před neštěstím vše-
ho druhu. Oficiální podpora kultu mariánských
obrazů, jimiž se přiznává obzvláštní moc, přetrvává
ze strany církevní i světské v nezměněné míře až do
období josefinismu, jehož odraz se ve sféře církev-
ního učení nejvýrazněji projevil na synodě ve městě
Pistoia (1786), která mimo jiného zakázala uctívání
Panny Marie pod různými jmény.23 V této době se
již však zázračné obrazy spolu s příslušnými centry
devoce — poutními místy, staly natolik součástí
lidové nábožnosti, že jejich význam klesá velmi
pozvolna.
Osobité postavení měl mariánsky kult v Uhrách.
Jak již bylo řečeno, Habsburkové propagovali Pan-
nu Marii jako ochránkyni monarchie, což též vedlo
ke vzniku typu mariánského sloupu charakteristic-
kého pro všechny dědičné země habsburské koruny
od začátku 2. třetiny 17. století.24 V případě Uher
však navíc sehrál podstatnou roli proklamovaný cíl
císaře Leopolda vytvořit ze země království Panny
Marie — Regnum Marianum — související přede-
vším se zvláštním postavením krajiny jako nárazní-
kové zóny ve válce proti Turkům a snahou o její
vnitřní konsolidaci a posilnění po řadě stavovských
povstání; vůdcové povstání se ostatně neváhali
pravidelně spolčovat s nepřítelem, což mělo jednoz-
načné sociální a konfesionální pozadí a Habsbur-
kové turecké nebezpečí využívali zase jako příleži-
tost pro ovládnutí krajiny. Protireformace však
narážela na tuhý odpor a o tom, že násilné pokato-
ličťování spíš přispívalo k labilizaci krajiny a tím ke
snižování obranyschopnosti říše a ohrožení větší
části Evropy, svědčí též nesouhlas papeže Inocen-
ce XI. se způsoby Habsburků a Szelepcsényiho
v rámci této kampaně. Turecké nebezpečí považo-
val za vážnější a radil k ústupkům vůči protestan-
tům.2''
Oživení kultu Bohorodičky jako ochránkyně
státu — Mater Hungarorom či Patrona Hungariae
— sahajícího svými kořeny do středověku a odvo-

130
loading ...