Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 1991

Page: 131
DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1991/0139
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
lávajícího se na legendární předání vlády nad zemí
králem Štěpánem, se stalo jedním z hlavních ideo-
vých nástrojů protireformace, jejíž nejvýznamněj-
ším protagonistou, jak bude pojednáno dále, byl
právě Jiří Szelepcsényi, uherský primas a arcibis-
kup ostřihomský. S motivem předání vlády nad
státem Panně Marii sv. Štěpánem se po prvé, po-
kud je známo, setkáváme v tzv. Menší gerardské
legendě (Legenda minor sancti Gerardi episcopi),
jež pravděpodobně vznikla na sklonku 11., resp. na
začátku 12. století.26 Typ oltářního obrazu či so-
chařské kompozice zpodobující klečícího světce,
jenž odevzdává na polštářku spočívající korunu
t.j. vládu — Královně nebes, se stal dominan-
tním pro svatoštěpánský kult ve výtvarném umění
baroku.
Výrazný uhersko-vlastenecký akcent a progra-
matická snaha o archaizaci se objevuje i přímo
v souvislosti s obrazem Panny Marie Pomocné
v legendě uváděné hrabětem Esterházym v případě
jeho kopie uctívané v maďarském Turbéku.27 Píše,
že tento zpodobuje pasovskou předlohu, jež má
svůj původ v době uherského krále Ludvíka I. Po-
dle „historie“ dal panovník na památku svého zá-
zračného vítězství nad Tatary v roce 136328 postavit
kostel v Mariazell, kam daroval obraz Panny Ma-
rie, k němuž se modlil před bitvou. V roce 1620
údajně vznikla jeho nápodoba, jež se dostala do
Pašova.
Reliéfní podobu milostného obrazu Panny Ma-
rie Pomocné si vybral uherský primas arcibiskup
Jiří Szelepcsényi i pro svou rezidenci v Eberhardu.
Szelepcsényi je nepochybně jednou z nejvýrazněj-
šich osobností uherských dějin 17. století, když
pocházeje z jednoduchých poměrů dosáhl v pod-
statě nejvyšší možnou příčku společenského žebříč-
ku a moc ve světských i církevních úřadech. Naro-
dil se pravděpodobně v roce 1595 a místo jeho
narození je rovněž obestřeno tajemstvím; v úvahu
přicházejí Slepčany nebo Vieska u Slepčan v Te-
kovské župě.29 Rodina se záhy přestěhovala do
Trnavy, kde začal se studiemi. Jako posluchač míst-
ní univerzity se stal členem Mariánské kongregace.
V roce 1627 byl vyslán tehdejším ostřihomským
arcibiskupem Petrem Pazmányem — dlouholetým
ochráncem a později podpůrcem v jeho počínající
kariéře — na studie teologie do Říma. Tam pobyl
7 let a po krátkém působení jako farář v Senci


Panna Marie Pomocná na antependiu oltáře sv. Jáchyma v kláš-
terním kostele v Beckově. Kolem 1696. Foto P. Fratrič

u Bratislavy (od roku 1635) vstupuje do diploma-
tických služeb císaře Ferdinanda I. Jeho službu
u dvora souběžně provázel vzestup v hierarchii
církevních úřadů. V roce 1642 byl vyjmenovám
titulárnim biskupem a ve stejném roce za pilíšského
opata. V roce následujícím se mu dostalo jmenová-
ní biskupem čanádským a v Pětikostelí. Když v ro-
ce 1644 zemřel uherský kancléř Štěpán Bosnyak,
byl na doporučení palatina Mikuláše Esterházyho
a arcibiskupa Jiřího Lippaye jmenován jeho ná-
stupcem; ve stejném roce obdržel probošství Bzo-
vík a Šáhy a v roce 1648 byl prohlášen biskupem
nitranským. Ve funkci kancléře setrval 22 let až do
roku 1666, kdy dosáhl nejvyšší církevní hodnost
v Uhrách — úřad arcibiskupa ostřihomského —
a současně byl císařem Leopoldem spolu s Františ-
kem Nádasdym vyjmenován místodržícím králov-
ství. Zatímco se Szelepcsényi jako kancléř zdržoval
většinou u vídeňského dvora, jeho místodržitel-
ským sídlem se stala Bratislava. Po odhalení údajné
účasti Nádasdyho na Wesselényiho spiknutí proti
císaři byl Leopoldem ustanoven za jediného místo-

131
loading ...