DOI Artikel:
Vácha, Zdeněk: Barokní reliéf Panny Marie Pomocné na zámku v Malinově: příspěvek k problematice barokní mariánské
DOI Seite / Zitierlink: https://doi.org/10.11588/diglit.51720#0144
Budapest 1984, kat. č. 15, XVI; AURENHAMMER, H.: C.d.
v pozn. 4, s. 122.
9 SZILÁRDFY, Z.: C.d. v pozn. 8, s. 172; tento motiv
nacházíme též na reliéfech morového sloupu v Kremnici
(1765—72), jak uvádí ŠÁŠKY, L.: Prispevok k typologii baro-
kových exteriérových diel na Slovensku. In: Problémy umenia
16.—18. storočia (zborník referátov zo sympózia). Bratislava
1987, s. 190.
10 Kupříkladu obraz ze sbírky Oblastního podunajského
muzea v Komárně, obraz z Arcibiskupského úřadu v Trnavě
a další.
11 AURENHAMMER, H.: C.d. v pozn. 4, s. 129.
12 JORDÁNSZKY, A.: Kurze Beschreibung der Gnaden-
bilder der seligen Jungfrau Mutter Gottes Maria welche im
Königreiche Hungarn, und der zu demselben gehörigen Theile
und Ländern öffentlich verehrt werden. Preßburg 1836, s. 132;
Jordánszky uvádi původní umístění jednoho obrazu Panny Ma-
rie Pomocné („Sottiner Marienbild...“) v Bělehradě.
13 Z geograficky nejbližších uvádíme nástěnnou malbu do-
mu na Zámočnícké ulici č. 3 v Bratislavě.
14 SZILÁRDFY, Z.: C.d. v pozn. 8, kat. č. 15.
15 GARAS, K.; Deutsche und österreichische Zeichner des
18. Jahrhunderts. Budapest 1980, kat. Č. 29.
16 SZILÁRDFY, Z. : C.d. v pozn. 8, kat. Č. 15.
17 RUSINA, L: Renesančná a baroková plastika v Bratisla-
vě. Bratislava 1983, s. 70.
18 SZILÁRDFY, Z.: C.d. v pozn. 8, kat. č. 15; AUREN-
HAMMER. H.: C.d. v pozn. 4, s. 49.
19 Der Ursprung der in der ganzen Welt befindlichen Wun-
derbilder der Seligsten Junfrau, kurz dargestellt, aus vielen Ur-
kunden zusammengetragen und zum Seelenheil frommer Gläu-
bigen herausgegeben von Paul Eszteras von Galantha, Fürsten
des heiligen römischen Reichs und Palatin des Königreichs Hun-
garn. Im Jahre 1690 zu Tirnau in der academischen Buch-
druckrei; na stranách se 116 ilustracemi grafika Matyáše Grei-
schera uvádí „historie“ obrazů Panny Marie a přímo navazuje
na latinskou knihu jezuity Wilhelma Gumpenberga, která byla
pod názvem Marianischer Atlas, vom Anfang und Ursprung
zwölfhundert wunderthätiger Marienbilder, beschrieben in La-
tein von R. P. Guilielmo Gumpenberg v německém překladu
jezuity Maximiliána Wartenberga vydána roku 1673 v Mnicho-
vě. Jejich českou paralelou dokumentující dobový zájem o ma-
riánské „topografie" je dílo vzniklé rovněž v prostředí Tovaryš-
stva Ježíšova — Balbinova Diva Turzaniensis obsahující „kata-
log obrazů a soch blahoslavené Panny, co jich po Cechách, po
Moravě a po Slezsku zázraky slaví a davy poutníků navštěvují“
z roku 1658. V roce 1704 vydává v Plzni též Antonín Frozín
Gumpenbergovo Obroviště mariánského Atlanta s novým kata-
logem a popisem českých poutních míst mariánských (viz KA-
LISTA. Z.: Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko. Brno
1970, s. 26).
20 Esterházyho druhá kniha Mennyei Korona azaz: az égyes
világon lévô... podle Jordánszkého (viz pozn. 12) obsahovala
1300 „historií"; obě knihy Esterházyho zpracoval Jordánszky
ve svém díle, jež vyšlo v německé, maďarské i slovenské mutaci.
21 RYNEŠ, V.: „Imagines Miraculosae" doby pobělohor-
ské. Český lid 54. 1967, s. 182—193.
22 Březno, Chotěboř, Klatovy. Luže. Skočíce a Sopoty; ob-
raz, který se dodnes nachází v kostele Panny Marie na Chlumku
v Luži (bývalém jezuitském chrámu) podle dobové informace
správce farnosti maloval týž malíř jako pasovský „originál“.
V relaci z roku 1676 udává, že byl od osmi let považován za
zázračný (RYNEŠ, V.: C.d. v pozn. 21, s. 184). V Uměleckých
památkách Čech 2 (K/O). Praha 1978, s. 332 je udáván rok
vzniku 1694.
23 AURENHAMMER, H.: C.d. v pozn. 4, s. 66.
24 RUSINA, I.: Z ikonografie kamennej plastiky Slovenska
17. storočia. ARS 2/1983, s. 49; ŠÁŠKY, L.: C.d. v pozn. 9.
s. 186; RUSINA, I.: C.d. v pozn. 17, s. 66.
25 RUSINA. L; C.d. v pozn. 17, s. 14.
26 PRAŽÁK, R. : Legendy a kroniky koruny uherské. Praha
1988, s. 126.
27 JORDÁNSZKY, A.: C.d. v pozn. 12, s. 94.
28 Jde o nepřesný údaj. Patrně se jedná o Ludvíkovy balkán-
ské výboje, kde docházelo ke střetům s Turky; v roce 1363 není
známa významnější bitva (viz Magyarország hadtórténete (red.
LIPTAI, E.). Budapest 1984, s. 74.
Na zvýšeni popularity obrazu v Uhrách legendárním spoje-
ním s osobou krále Ludvíka upozorňuje též GARAS, K. : Magy-
arországi festészet a XVII. században. Budapest 1953, s. 44.
29 Životopisné údaje přejímáme většinou z nepublikované
studie ŠÁTEK, J. : Životopis J. Szelepcsényiho, uložené ve Stát-
ním okresním archivu ve Skalici. Tato rozsáhlá práce, jež dopo-
sud nebyla kriticky zhodnocena, představuje nejúplnější pojed-
nání o osobě Szelepcsényiho se zpracováním širokého pramen-
ného materiálu. Szelepcsényimu věnoval jednu kapitolu své
knihy GÁBRIŠ, J.: Dějiny prepozitúry Panny Márie v Novom
Meste nad Váhom. Bratislava 1986. Částečně se též opírá o Šát-
kovu studii. V literatuře se údaje o Szelepcsényim často dost
různí, což lze též vysvětlit rozpory v informacích jeho sou-
časníků.
30 Nesprávný údaj o místě úmrtí uvádi kupříkladu Encyklo-
pédia Slovenska. V. Zväzok K—Š. Bratislava 1981; namísto
Letovic zde nacházíme Litovice dnes Hostivice, Praha západ.
31 ŠÁTEK, J.: C.d vpozn. 29. s. IV/98; v letech 1662—1665
prý přičiněním jezuitů konvertovalo 10 000 poddaných. Sloven-
sko. Dějiny (red. TIBENSKÝ, J.). Bratislava 1971, s. 353.
32 ŠÁTEK, J.: C.d. v pozn. 29, s. 111/53.
33 LEHOTSKÁ. D.: Dějiny města Pezinka. Martin 1947. s.
47.
34 BAGIN, A.—KRAJČI, J.: Kostoly a kaplnky hlavného
města SSR Bratislavy. Bratislava 1988. s. 32, 81.
35 ŠÁTEK, J.: C.d. v pozn. 29, s. I/63bis; dogma o nepo-
skvrněném početí Panny Marie bylo vyhlášeno až v roce 1855
(viz ŠÁŠKY, L.: C.d. v pozn. 9. s. 192).
36 Datování sloupu je v literatuře sporné. ŠÁTEK, J.: C.d.
v pozn. 29, na s. IV/19 píše o posvěcení sochy Panny Marie
7. prosince 1972; vročení 1672 používá ŠÁŠKY, L.; C.d. v po-
zn. 9. s. 186. i AGGHÁZY, M.: Barockplastik in Ungarn.
Budapest 1959, s. 11. Nápis na sloupu však nese letopočet 1675.
Na tento rozpor poukazuje již TÁBOROVÁ, N. v: Bratislava,
Stavebný vývin a pamiatky města. Bratislava 1961.
' RUSINA, I.: C.d. v pozn. 17. s. 66; datováni 1675.
38 DUBNICKÝ. J.: Ranobarokový univerzitný kostol v Tr-
navě. Bratislava 1948, s. 65.
39 GÁBRIŠ, J.: C.d. v pozn. 29, s. 58.
136
v pozn. 4, s. 122.
9 SZILÁRDFY, Z.: C.d. v pozn. 8, s. 172; tento motiv
nacházíme též na reliéfech morového sloupu v Kremnici
(1765—72), jak uvádí ŠÁŠKY, L.: Prispevok k typologii baro-
kových exteriérových diel na Slovensku. In: Problémy umenia
16.—18. storočia (zborník referátov zo sympózia). Bratislava
1987, s. 190.
10 Kupříkladu obraz ze sbírky Oblastního podunajského
muzea v Komárně, obraz z Arcibiskupského úřadu v Trnavě
a další.
11 AURENHAMMER, H.: C.d. v pozn. 4, s. 129.
12 JORDÁNSZKY, A.: Kurze Beschreibung der Gnaden-
bilder der seligen Jungfrau Mutter Gottes Maria welche im
Königreiche Hungarn, und der zu demselben gehörigen Theile
und Ländern öffentlich verehrt werden. Preßburg 1836, s. 132;
Jordánszky uvádi původní umístění jednoho obrazu Panny Ma-
rie Pomocné („Sottiner Marienbild...“) v Bělehradě.
13 Z geograficky nejbližších uvádíme nástěnnou malbu do-
mu na Zámočnícké ulici č. 3 v Bratislavě.
14 SZILÁRDFY, Z.: C.d. v pozn. 8, kat. č. 15.
15 GARAS, K.; Deutsche und österreichische Zeichner des
18. Jahrhunderts. Budapest 1980, kat. Č. 29.
16 SZILÁRDFY, Z. : C.d. v pozn. 8, kat. Č. 15.
17 RUSINA, L: Renesančná a baroková plastika v Bratisla-
vě. Bratislava 1983, s. 70.
18 SZILÁRDFY, Z.: C.d. v pozn. 8, kat. č. 15; AUREN-
HAMMER. H.: C.d. v pozn. 4, s. 49.
19 Der Ursprung der in der ganzen Welt befindlichen Wun-
derbilder der Seligsten Junfrau, kurz dargestellt, aus vielen Ur-
kunden zusammengetragen und zum Seelenheil frommer Gläu-
bigen herausgegeben von Paul Eszteras von Galantha, Fürsten
des heiligen römischen Reichs und Palatin des Königreichs Hun-
garn. Im Jahre 1690 zu Tirnau in der academischen Buch-
druckrei; na stranách se 116 ilustracemi grafika Matyáše Grei-
schera uvádí „historie“ obrazů Panny Marie a přímo navazuje
na latinskou knihu jezuity Wilhelma Gumpenberga, která byla
pod názvem Marianischer Atlas, vom Anfang und Ursprung
zwölfhundert wunderthätiger Marienbilder, beschrieben in La-
tein von R. P. Guilielmo Gumpenberg v německém překladu
jezuity Maximiliána Wartenberga vydána roku 1673 v Mnicho-
vě. Jejich českou paralelou dokumentující dobový zájem o ma-
riánské „topografie" je dílo vzniklé rovněž v prostředí Tovaryš-
stva Ježíšova — Balbinova Diva Turzaniensis obsahující „kata-
log obrazů a soch blahoslavené Panny, co jich po Cechách, po
Moravě a po Slezsku zázraky slaví a davy poutníků navštěvují“
z roku 1658. V roce 1704 vydává v Plzni též Antonín Frozín
Gumpenbergovo Obroviště mariánského Atlanta s novým kata-
logem a popisem českých poutních míst mariánských (viz KA-
LISTA. Z.: Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko. Brno
1970, s. 26).
20 Esterházyho druhá kniha Mennyei Korona azaz: az égyes
világon lévô... podle Jordánszkého (viz pozn. 12) obsahovala
1300 „historií"; obě knihy Esterházyho zpracoval Jordánszky
ve svém díle, jež vyšlo v německé, maďarské i slovenské mutaci.
21 RYNEŠ, V.: „Imagines Miraculosae" doby pobělohor-
ské. Český lid 54. 1967, s. 182—193.
22 Březno, Chotěboř, Klatovy. Luže. Skočíce a Sopoty; ob-
raz, který se dodnes nachází v kostele Panny Marie na Chlumku
v Luži (bývalém jezuitském chrámu) podle dobové informace
správce farnosti maloval týž malíř jako pasovský „originál“.
V relaci z roku 1676 udává, že byl od osmi let považován za
zázračný (RYNEŠ, V.: C.d. v pozn. 21, s. 184). V Uměleckých
památkách Čech 2 (K/O). Praha 1978, s. 332 je udáván rok
vzniku 1694.
23 AURENHAMMER, H.: C.d. v pozn. 4, s. 66.
24 RUSINA, I.: Z ikonografie kamennej plastiky Slovenska
17. storočia. ARS 2/1983, s. 49; ŠÁŠKY, L.: C.d. v pozn. 9.
s. 186; RUSINA, I.: C.d. v pozn. 17, s. 66.
25 RUSINA. L; C.d. v pozn. 17, s. 14.
26 PRAŽÁK, R. : Legendy a kroniky koruny uherské. Praha
1988, s. 126.
27 JORDÁNSZKY, A.: C.d. v pozn. 12, s. 94.
28 Jde o nepřesný údaj. Patrně se jedná o Ludvíkovy balkán-
ské výboje, kde docházelo ke střetům s Turky; v roce 1363 není
známa významnější bitva (viz Magyarország hadtórténete (red.
LIPTAI, E.). Budapest 1984, s. 74.
Na zvýšeni popularity obrazu v Uhrách legendárním spoje-
ním s osobou krále Ludvíka upozorňuje též GARAS, K. : Magy-
arországi festészet a XVII. században. Budapest 1953, s. 44.
29 Životopisné údaje přejímáme většinou z nepublikované
studie ŠÁTEK, J. : Životopis J. Szelepcsényiho, uložené ve Stát-
ním okresním archivu ve Skalici. Tato rozsáhlá práce, jež dopo-
sud nebyla kriticky zhodnocena, představuje nejúplnější pojed-
nání o osobě Szelepcsényiho se zpracováním širokého pramen-
ného materiálu. Szelepcsényimu věnoval jednu kapitolu své
knihy GÁBRIŠ, J.: Dějiny prepozitúry Panny Márie v Novom
Meste nad Váhom. Bratislava 1986. Částečně se též opírá o Šát-
kovu studii. V literatuře se údaje o Szelepcsényim často dost
různí, což lze též vysvětlit rozpory v informacích jeho sou-
časníků.
30 Nesprávný údaj o místě úmrtí uvádi kupříkladu Encyklo-
pédia Slovenska. V. Zväzok K—Š. Bratislava 1981; namísto
Letovic zde nacházíme Litovice dnes Hostivice, Praha západ.
31 ŠÁTEK, J.: C.d vpozn. 29. s. IV/98; v letech 1662—1665
prý přičiněním jezuitů konvertovalo 10 000 poddaných. Sloven-
sko. Dějiny (red. TIBENSKÝ, J.). Bratislava 1971, s. 353.
32 ŠÁTEK, J.: C.d. v pozn. 29, s. 111/53.
33 LEHOTSKÁ. D.: Dějiny města Pezinka. Martin 1947. s.
47.
34 BAGIN, A.—KRAJČI, J.: Kostoly a kaplnky hlavného
města SSR Bratislavy. Bratislava 1988. s. 32, 81.
35 ŠÁTEK, J.: C.d. v pozn. 29, s. I/63bis; dogma o nepo-
skvrněném početí Panny Marie bylo vyhlášeno až v roce 1855
(viz ŠÁŠKY, L.: C.d. v pozn. 9. s. 192).
36 Datování sloupu je v literatuře sporné. ŠÁTEK, J.: C.d.
v pozn. 29, na s. IV/19 píše o posvěcení sochy Panny Marie
7. prosince 1972; vročení 1672 používá ŠÁŠKY, L.; C.d. v po-
zn. 9. s. 186. i AGGHÁZY, M.: Barockplastik in Ungarn.
Budapest 1959, s. 11. Nápis na sloupu však nese letopočet 1675.
Na tento rozpor poukazuje již TÁBOROVÁ, N. v: Bratislava,
Stavebný vývin a pamiatky města. Bratislava 1961.
' RUSINA, I.: C.d. v pozn. 17. s. 66; datováni 1675.
38 DUBNICKÝ. J.: Ranobarokový univerzitný kostol v Tr-
navě. Bratislava 1948, s. 65.
39 GÁBRIŠ, J.: C.d. v pozn. 29, s. 58.
136