Pohlad na Bratislavu zo severozápadu od Lukasa Schnitzera z 2. polovice 17. storočia s palácom a záhradou gráfa Pálffyho v popředí
(Galéria města Bratislavy). Foto L. Sternmüller

půlkruhovými oknami, zasklenými vel’kými terčik-
mi po 800 kusov.
Okná a dveře paláca mali kamenné ostenia, v in-
teriéri sa však vyskytovali i dveře s dřevenými zá-
rubňami. Nad dverami bývali světlíky. Dveřové
křídla boli kazetové i zvlakové tam, kde boli po-
třebné zvlášť pevné dveře (napr. v pivniciach pří-
stupných zvonka), neraz i dvojplášťové. Rozličné
kovania okien a dveří stáli podlá náročnosti od
1 a pol do 8 zlatých. Na oknách prízemia a pivnic
bývali mreže, na vyšších podlažiach dřevené okeni-
ce. Niektoré okná mali aj plachty proti slnku, na
ich sťahovanie sa používali asi 2 m dlhé železné
tyče. V súvislosti s interiérem sa střetáme s pojmom
„biele dveře“ a „čierne dveře“ (a takisto „biele“
a „čierne“ okná). Předpokládáme, že sa toto ozna-
čenie vztahuje nielen na materiál kovaní (biele -

pocínované, čierne — železné), ale aj na farbu a cel-
kový výraz dveří. „Čierne“ okná a dveře mohli byť
z čierno mořeného duba. Niektoré dveře vykládali
(intarzovali) lipovým drevom. Aj španielska izba
mohla mať dřevené časti čierne, keďže v módných
španielskych prvkoch bytovej a odevnej kultůry
dominovala tmavá, najmä čierna farba. Ojedinele
sa spomínajú doškové podlahy (z borového dřeva)
a obloženie stien drevom. 'Pojem „taffel-poden“
akiste označoval určitý druh ozdobné skládaných
doškových podláh.
Kùrilo sa prevažne v peciach z hliněných kach-
líc, obsluhovaných z kúrenísk mimo izieb. Krbov
bolo sprvu velmi málo. Roku 1641 vyhotovil kame-
nársky majster Antonio Schmidt dve ozdobné ka-
menné ostenia krbov. V zmluve s murárskym maj-
strom sa výslovné požadovali murované kúreniská

143