Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 1991

Page: 202
DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1991/0212
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
příbuzný. ŠT1BRÁNYIOVÁ, M.: Trnavskí majstri murári, ka-
menári, sochári, maliari a štukatéri 17. storočia. In: Problé-
my umenia 16.—18. storočia. Interná tlač SAV, 1987, na s. 87 až
88. Dokazuje pósobenie sochárov Jána Krištova a Jána Juraja
Khiena/Chiena v Trnavě od konca 80-tych rokov do rokov
1696/1697, ale nehovoří nič o ich pôvode.
8 Možno v príbuzenstve so široko rozvětvenou rodinou
Maderno z Bissone (Taliansko). Pozři THIEME/BECKER
XXIII, Leipzig 1929, s. 532—529. Pravdepodobnejšie je však
příbuzenstvo so štukatérskou rodinou Maderni, ktorá pósobila
v 2. pol. 17. storočia v Hornom Rakúsku (tamtiež, s. 529).
9 Pálffyovská záhrada vznikla na začiatku 17. storočia ako
pokračovanie hradnej záhrady a siahala od Zámockej ulice cez
Nešporovu a Zochovu po Palisády. Skladala sa z amfiteátrovite
usporiadaných terás s bosketmi a plastikami. Zachovala sa z nej
baroková brána při Nešporovom internáte. Pozři takisto KO-
RABINSKY, J. M.: Geographisch-historisches Produkten Le-
xikon. Preßburg 1786, s. 565: „Na hradnom kopci je tzv. Pálf-
fyovský dvoř s kaplnkou a příjemnou záhradou, ktorej východ
vedie do Zámockej ulice.“ V záhradě sa spomína divadelná
stavba. Aktá si v pomenovaní miesta protirečia. K vtedajšiemu
hodnoteniu pozři list Jacoba Balffa (Wolffa ?) palatínovi Paulo-
vi Pálffymu o paláci a záhradě v Bratislavě z 23. marca 1640
(A. VIII, L. 8, F. 1). V liste potvrdzuje dokladná prehliadku
miesta a stavebných práč. Budovu označuje za zvlášť pěkná
a želá si, aby sa stavebník dožil jej dokončenia. Spomína použi-
tie médi na zámockej budově.
10 Bertenada/Bertinadi, Andree pravděpodobně indentický
s Bertinolo Andree, ktorý sa spomína roku 1646 (A. VIII, L. 3,
F.l, s. 12). Pozři tiež pozn. 6.
11 Lenhart/Leonhart Rumplmayr, kamenár, pravděpodob-
ně příbuzný s Jánom Rumpelmayrom, kamenárom v Devine

(MP fary v Devine). Podlá PETROVÁ-PLESKOTOVÁ, A.:
C.d. v pozn. 2, s. 232.
12 Simon Staeynmäßler/Stainmassler, kamenár v Devine.
Bol svedkom pri sobáši Melichera Wemera/Wimera?, MS fary
sv. Martina. Podlá PETROVÁ-PLESKOTOVÁ, A.: C.d.
v pozn. 2, s. 237.
13 Johann Ehrenreich Leutner/Leitner, maliar pravděpo-
dobně příbuzný s Jánom Teofilem Leitnerom (MP fary sv.
Martina). Podlá PETROVÁ-PLESKOTOVÁ, A.: C.d. v pozn.
2, s. 224.
14 Frantz Pertenhaußer/Partenhauser, bol svedkom pri so-
báši murára a paliera Abrahama Wittingera (Wittwegera ?)
14. 1. 1729 (MS fary sv. Martina). Podlá PETROVÁ-PLESKO-
TOVÁ, A.: C.d. v pozn. 2, s. 227.
15 Mathieß Ignäti Fidtler/Fidler, pictor Excellentissimae Ca-
merae Presidiae (maliarsky majster). Údaje k svedectvám (MS
fary sv. Martina). Podlá PETROVÁ-PLESKOTOVÁ. A.: C. d.
v pozn. 2, s. 216.
16 V tom istom čase vyáčtovali vozy so stavebným odpadom
z domu a vozy s pieskom z vinice do domu.
17 Nie je jasné, či měno Witweger nepochádza z mena Witin-
ger. MS fary sv. Martina zaznamenává Abraháma Wittingera,
murára a paliera, ktorý sa sobášil na hrade 14. 1. 1729. Podlá
PETROVÁ-PLESKOTOVÁ, A.: C.d. v pozn. 2, s. 239.
18 Pozři pozn. 15.
19 Andreas Huedter/Hüter, sochár. Dôkazy z rokov 1731,
1734, 1737 v MS fary sv. Martina. Roku 1737 mu zaplatili za
reštaurátorská prácu, roku 1748 áčet za prácu podlá akordnej
zmluvy. (Kniha kostolných áčtov dómu sv. Martina). Podlá
PETROVÁ-PLESKOTOVÁ, A.: C.d. v pozn. 2, s. 220. O tom
tiež HOLČÍK, Š.—RUSINA, I.: C.d. v pozn. 5. s. 18, 347, 358,
361.

Dokumente der künstlerischen und baulichen Tätigkeit des 17. und 18. Jahrhunderts
in Bratislava/Preßburg aus den Archiven der Familie Pálffy im Slowakischen Zentralarchiv

Autor stellt neu gesichtetes Material aus dem ŠSÚA zur
künstlerischen Auftragstätigkeit der Familie Pálffy vor, daß sich
in drei Themenkomplexe gliedern läßt: 1) Das Begräbnis der
Brüder Stephan ünd Johann Paul Pálffy im Jahre 1646; 2) Ar-
beiten am Palast Paul Pálffys unterhalb der Burg und 3) Arbei-
ten in der herrschaftlichen Wohnung in der Str. Nálepková. In
einer knappen Einführung werden die sich wandelnden gesell-
schaftlichen Grundlagen im Verlauf der Auftragstätigkeit von
der Mitte des 17. bis zur Mitte des 18. Jhs. skizziert und in der
Auftragsvergabe ein Spiegelbild der gesellschaftlich-ästheti-
schen Grundhaltung der Auftraggeber erkannt. So kommt der
Autor zur Feststellung, daß die Wahl Wiener Künstler zum
Castrum doloris über die gesuchte künstlerische Qualität hinaus
in einer Zeit der Gefährdung der bestehenden staatlichen Ver-
hältnisse auch auf ein ästhetisch-politisches Bekenntnis hindeu-
tet. Die Akten zum Aufbau des Pálffy-Palais unterhalb der Burg
liefern weitere Belege im Meinungsstreit über den Zusammen-
hang zwischen dem barocken Umbau der Bratislavaer Burg, die
Palatin Paul Pálffy im Auftrag des Kaisers durchführte und
seiner eigenen repräsentativen Palastanlage. Die Auffassung von
einem unmittelbaren Zusammenhang wird unterstützt. Die Ak-

ten zum dritten Themenkreis, dem Umbau des Stadtpalais zu
Beginn des 18. Jhs. ist durch ungenaue Nennungen in den Rech-
nungen schwer bestimmbar. Besonders fruchtbar ist dagegen
das Marietal für die Rekonstruktion der Tätigkeit einzelner
Bratislavaer Handwerker — eine sinnvolle Ergänzung früherer
Forschungen und ein faktographischer Beitrag des Autors zur
Baugeschichte Bratislavas. Die Quellenbelege für das 18. Jh.
zeugen im Unterschied zu denen aus der Mitte des 17. Jhs. von
der gewachsenen Stabilität und wirtschaftlichen Prosperität un-
ter der Regierung Maria Theresias. Autor legt eine Material-
sammlung vor, ohne sie weiter zu kommentieren. Namen wie
Pietro Maino Maderno, Andrea Bertinelli, Hans und Christian
Khien oder Meister von örtlicher Bedeutung, wie L. Rumpl-
mayr, A. Huedter, M. I. Fidtler und S. Steinmäßler sprechen für
den Rang des Materials. Historische Quellenforschung bewährt
sich hier einmal mehr als Instrument, mit dem geschichtlich
bedingte Lücken in der erhaltenen Bausubstanz geschlossen
werden können und die komplizierte Entwicklungskontinuität
im urbanen Organismus rekonstruierbar wird.
Deutsch von Kuno Schumacher

202
loading ...