DOI Seite / Zitierlink:
https://doi.org/10.11588/diglit.47077#0089
Eva Bukolskä
Praha
Malovany portret v Cechach v obdobi
renesance
Dejiny portretu, v Cechach se dattiji jiź od pel. 14 stoleti, kdy dochazi temer soucasne
V dvorskem umeni francouzskem, anglickem a ceskem k prvnim pokusüm o vytvorenl
novodobe realisticke podobizny. Staci pripomenout nästenne malby v kostele P. Marie
na Karlśtejne nebo votivni desku arcibiskupa Jana Ocka z Vlasimi z okruhu Mistra
Thecdorika. Pudil Cech na vzniku novodobe podobizny dovrsila monumentälni plastika
V portretnich poprssch triforia praźske katedräly. Na zäkladech dvorskeho umeni doby
Karla IV. se Vytvoril stredoevropsky portretni sloh spolecny zejmena Cechäm a Rakou-
sku a soucasne probihal vyvoj portretni malby v rämei näbozenske tematiky, z niz
se nakonec podobizna vydelila a osamostatnila.
Duleźitou etapu ve vyvoji ceskeho portretu tvori obdobi vlddy cesko-uherskych
Jagelloncü (1471—1526). Jiź na jeho pocätktt jsou jmenoväni v Praze dva maliri pictores
personarum, pracujici zrejme jeśte v gotickych tradicich. Vladislav Jagellonsky dokäzal
pres vnejsi obtiźe, jakó psedstaVovaly sloźite pomery v pohusitskych Cechach, ustavicne
spory s Matyaśem Korvinem i tUrecke nebezpeci, soustredit na praźskem dvore (ac
jiź sidlel v Budine) opet umelce prvoraddho vyznamd. V monttmentälnim dvorskem
umeni, ktere vyvolal v Cechach V zivot, bylo v oboru portretu dosaźeno Vrcholu v oje-
dinelem representativnim zpodobens kräle Vladislava a jeho choti na stenach Svato-
väclavske kapie praźske katedraly. Tvorily protejśek legendärnim malbäm, vyjadrujicim
krälovu stätoprävni a dynastickou koncepci. Krälovsti manźele byli vyobrazeni zcela
realisticky v celych postaväch. Za tvürce vyzdoby kapie je povazovan Mistr litome-
rickeho oltare, vynikajici prükopnik renesancniho slohu, jehoź dilna püsobila V 1. dese-
tileti 16. stoleti na praźskem hrade. Ve stejne dilne vznikl snad Velky cyklus podobizen
ceskych panovnikü od legendärniho Premysla aź po Ludvika Jagellonskeho na stenach
praźskeho hradu, ktery se po jeho pozärtt v r. 1541 zachoval v kresebnych kopiich Hasen-
burskeho kodexu. K Vytväreni starsich ceskych cyklu — jedinecnych fiktivnich vy-
obrazeni Premyslovcü v nastennych malbach kapie've Znojme z r. 1134, karlśtejnskśho
lucemburskeho rodokmenu nebo vyobrazeni Premyslovcü a Lucemburkü v knizni
malbe — vedly predevsim motivy genealogickd. Pcdnet k vytvoreni hradniho cyklu
dala myślenka naddynastickä ■— idea stätopräVniho principu ceskdho krälovstvi. Pokud
hasenburske kopie odpovsdaji originalu, byl hradni cyklus topologicky rüznorody:
85
Praha
Malovany portret v Cechach v obdobi
renesance
Dejiny portretu, v Cechach se dattiji jiź od pel. 14 stoleti, kdy dochazi temer soucasne
V dvorskem umeni francouzskem, anglickem a ceskem k prvnim pokusüm o vytvorenl
novodobe realisticke podobizny. Staci pripomenout nästenne malby v kostele P. Marie
na Karlśtejne nebo votivni desku arcibiskupa Jana Ocka z Vlasimi z okruhu Mistra
Thecdorika. Pudil Cech na vzniku novodobe podobizny dovrsila monumentälni plastika
V portretnich poprssch triforia praźske katedräly. Na zäkladech dvorskeho umeni doby
Karla IV. se Vytvoril stredoevropsky portretni sloh spolecny zejmena Cechäm a Rakou-
sku a soucasne probihal vyvoj portretni malby v rämei näbozenske tematiky, z niz
se nakonec podobizna vydelila a osamostatnila.
Duleźitou etapu ve vyvoji ceskeho portretu tvori obdobi vlddy cesko-uherskych
Jagelloncü (1471—1526). Jiź na jeho pocätktt jsou jmenoväni v Praze dva maliri pictores
personarum, pracujici zrejme jeśte v gotickych tradicich. Vladislav Jagellonsky dokäzal
pres vnejsi obtiźe, jakó psedstaVovaly sloźite pomery v pohusitskych Cechach, ustavicne
spory s Matyaśem Korvinem i tUrecke nebezpeci, soustredit na praźskem dvore (ac
jiź sidlel v Budine) opet umelce prvoraddho vyznamd. V monttmentälnim dvorskem
umeni, ktere vyvolal v Cechach V zivot, bylo v oboru portretu dosaźeno Vrcholu v oje-
dinelem representativnim zpodobens kräle Vladislava a jeho choti na stenach Svato-
väclavske kapie praźske katedraly. Tvorily protejśek legendärnim malbäm, vyjadrujicim
krälovu stätoprävni a dynastickou koncepci. Krälovsti manźele byli vyobrazeni zcela
realisticky v celych postaväch. Za tvürce vyzdoby kapie je povazovan Mistr litome-
rickeho oltare, vynikajici prükopnik renesancniho slohu, jehoź dilna püsobila V 1. dese-
tileti 16. stoleti na praźskem hrade. Ve stejne dilne vznikl snad Velky cyklus podobizen
ceskych panovnikü od legendärniho Premysla aź po Ludvika Jagellonskeho na stenach
praźskeho hradu, ktery se po jeho pozärtt v r. 1541 zachoval v kresebnych kopiich Hasen-
burskeho kodexu. K Vytväreni starsich ceskych cyklu — jedinecnych fiktivnich vy-
obrazeni Premyslovcü v nastennych malbach kapie've Znojme z r. 1134, karlśtejnskśho
lucemburskeho rodokmenu nebo vyobrazeni Premyslovcü a Lucemburkü v knizni
malbe — vedly predevsim motivy genealogickd. Pcdnet k vytvoreni hradniho cyklu
dala myślenka naddynastickä ■— idea stätopräVniho principu ceskdho krälovstvi. Pokud
hasenburske kopie odpovsdaji originalu, byl hradni cyklus topologicky rüznorody:
85