pameti. (Tento Warburguv pojem se pak Białostocki pokusił se vsi obezretnosti promitnout
do hloubkove psychologie C. C. Junga.)
Metodicke pristupy Jana Białostockeho poskytly mnoho cennych podnetu jeho
ceskoslovenskym kolegum. Vzpominame na setkani ve Varsave, vzpominame na jeho
pobyty v Praze, kde se zucastnoval opakovane vedeckych zasedani, poradanych katedrou
dejin umeni filozoficke fakulty Univerzity Karlovy ci Ustavem teorie a dejin umeni CSAV
(na rudolfinske konferenci v roce 1968 proslovil prednasku Dva typy internaciondlniho
manyńsmu: italsky a seversky, „Umeni" 1970).
Werner Hofmann ve zminenem uz laudatio z roku 1981 cituje zprostredkovane (s
odvolanim na Jana Białostockeho) myslenku benatskeho teoretika 17. stoleti Marka
Boschiniho: „Vse je pomijve, lide, domy, vse. Odejdeme, avsak malirstvi zustane vecne". Jak
hluboce si byl teto moudrosti vedom polsky vedec, kdyz nazval jedno ze svych pojednani
Sztuka cenniejsza niż złoto (1963), pozdeji Ars auro prior (1967)! Tato deviza nebyla tedy v celo
impozantniho sborniku k jeho zivotnimu jubileu postavena nahodou. Jestlize je umeni
yskutku cennejsi nez zlato, pak cennejsi nezli umeni je pouze lidsky zivot a jeho vysledne
hodnoty — prace. Nad odkazem Jana Białostockeho se odvazujeme vyslovit anticke topos v
obmene: LABOR AURO PRIOR.
Jirina Horejsi — Jarmila Vackovd
„Umeni" XXXVII, 1989 s. 274—275
do hloubkove psychologie C. C. Junga.)
Metodicke pristupy Jana Białostockeho poskytly mnoho cennych podnetu jeho
ceskoslovenskym kolegum. Vzpominame na setkani ve Varsave, vzpominame na jeho
pobyty v Praze, kde se zucastnoval opakovane vedeckych zasedani, poradanych katedrou
dejin umeni filozoficke fakulty Univerzity Karlovy ci Ustavem teorie a dejin umeni CSAV
(na rudolfinske konferenci v roce 1968 proslovil prednasku Dva typy internaciondlniho
manyńsmu: italsky a seversky, „Umeni" 1970).
Werner Hofmann ve zminenem uz laudatio z roku 1981 cituje zprostredkovane (s
odvolanim na Jana Białostockeho) myslenku benatskeho teoretika 17. stoleti Marka
Boschiniho: „Vse je pomijve, lide, domy, vse. Odejdeme, avsak malirstvi zustane vecne". Jak
hluboce si byl teto moudrosti vedom polsky vedec, kdyz nazval jedno ze svych pojednani
Sztuka cenniejsza niż złoto (1963), pozdeji Ars auro prior (1967)! Tato deviza nebyla tedy v celo
impozantniho sborniku k jeho zivotnimu jubileu postavena nahodou. Jestlize je umeni
yskutku cennejsi nez zlato, pak cennejsi nezli umeni je pouze lidsky zivot a jeho vysledne
hodnoty — prace. Nad odkazem Jana Białostockeho se odvazujeme vyslovit anticke topos v
obmene: LABOR AURO PRIOR.
Jirina Horejsi — Jarmila Vackovd
„Umeni" XXXVII, 1989 s. 274—275