DOI Heft:
I. Po śmierci Jana Białostockiego: Wspomnienia i nekrologi
DOI Artikel:Hořejší, Jiřina; Vacková, Jarmila; Białostocki, Jan [Bearb.]; Białostocki, Jan [Gefeierte Pers.]: In memoriam Jan Białostocki: (Saratov 1921 - Varsava 1988)
DOI Seite / Zitierlink: https://doi.org/10.11588/diglit.19643#0101
IN MEMORIAM JAN BIAŁOSTOCKI
(SARATOY 1921—VARSAVA 1988)
w*, prosinec 1988 se stal cernym datem nejenom pro polsky, nybrz i pro svetovy
dejepis umeni. Odesel Jan Białostocki. Jeho nevsedne cinorody zivot ukoncila zakerna
choroba nedłouho pote, co se mu dostało u prilezitosti jeho sedesatin wysokych uznani a
poet. Z nich mela pro humanistycky zamereneho vedce zajiste obzvlastni vyznam cena
Abyho M. Warburga, tehdy prave. Pruvodni laudatio stavi Białostockeho mezi pilire
umeleckohistoricke discipliny typu Ernsta Gombricha, Andreho Chastela a samozrejme
Erwina Panofskeho, s nimz ho pojilo uzke pratelstvi.
Pocatky odborneho studia Jana Białostockeho spadaji do doby nemecke okupace
Polska za druhe svetove valky (navstevoval tehdejsi „podzemni" univerzitu). Za varsavskeho
povstani byl zatcen a uveznen. Od zari 1944 do kvetna 1945 prosel koncentracnimi tabory
Grossrosen, Mauthausen a Linieć III. Po osvobozeni se stal asistentem katedry dejin
stredovekeho umeni na univerzite ve Varsave a soucasne tez asistentem tamniho Narodniho
muzea. Toto dvoji pracovni zamereni urocovalo vedeckou drahu Jana Białostockeho po cely
zivot: od roku 1955 zastaval funkci kustoda muzea a o rok pozdeji vedouciho oddeleni
evropskeho malirstvi, v roce 1958 se habilitoval jako docent a 1962 jako profesor na
univerzite we Varsave. Od roku 1964 był clenem Mezinarodniho komitetu dejin umeni
(CIHA). Vystizne było receno pri predani ceny Jana Reuchlina (Pforzheim 1983), ze nezvykle
a vzacne spojeni role univerzitniho ucitele s praktickou cinnosti muzejniho pracovnika, pro
Białostockeho tak charakteristicke, je vysvetlitelne prave z teto „personalni unie". K
takovemu zakladnimu vkladu se pripojil velice zahy evropsky a svetovy rozhled. Mlady
historik umeni se dostava jiż v roce 1947— 48 poprve do Francie a Holandska, o deset let
pozdeji do Spojenych statu (Princeton) a tez do Mexika a do Australie.
Vedni zamereni Jana Białostockeho ohromuje jak siri tak hloubkou zaberu; jeho
1 Rocznik Muzeum Nar. XXXV
97
(SARATOY 1921—VARSAVA 1988)
w*, prosinec 1988 se stal cernym datem nejenom pro polsky, nybrz i pro svetovy
dejepis umeni. Odesel Jan Białostocki. Jeho nevsedne cinorody zivot ukoncila zakerna
choroba nedłouho pote, co se mu dostało u prilezitosti jeho sedesatin wysokych uznani a
poet. Z nich mela pro humanistycky zamereneho vedce zajiste obzvlastni vyznam cena
Abyho M. Warburga, tehdy prave. Pruvodni laudatio stavi Białostockeho mezi pilire
umeleckohistoricke discipliny typu Ernsta Gombricha, Andreho Chastela a samozrejme
Erwina Panofskeho, s nimz ho pojilo uzke pratelstvi.
Pocatky odborneho studia Jana Białostockeho spadaji do doby nemecke okupace
Polska za druhe svetove valky (navstevoval tehdejsi „podzemni" univerzitu). Za varsavskeho
povstani byl zatcen a uveznen. Od zari 1944 do kvetna 1945 prosel koncentracnimi tabory
Grossrosen, Mauthausen a Linieć III. Po osvobozeni se stal asistentem katedry dejin
stredovekeho umeni na univerzite ve Varsave a soucasne tez asistentem tamniho Narodniho
muzea. Toto dvoji pracovni zamereni urocovalo vedeckou drahu Jana Białostockeho po cely
zivot: od roku 1955 zastaval funkci kustoda muzea a o rok pozdeji vedouciho oddeleni
evropskeho malirstvi, v roce 1958 se habilitoval jako docent a 1962 jako profesor na
univerzite we Varsave. Od roku 1964 był clenem Mezinarodniho komitetu dejin umeni
(CIHA). Vystizne było receno pri predani ceny Jana Reuchlina (Pforzheim 1983), ze nezvykle
a vzacne spojeni role univerzitniho ucitele s praktickou cinnosti muzejniho pracovnika, pro
Białostockeho tak charakteristicke, je vysvetlitelne prave z teto „personalni unie". K
takovemu zakladnimu vkladu se pripojil velice zahy evropsky a svetovy rozhled. Mlady
historik umeni se dostava jiż v roce 1947— 48 poprve do Francie a Holandska, o deset let
pozdeji do Spojenych statu (Princeton) a tez do Mexika a do Australie.
Vedni zamereni Jana Białostockeho ohromuje jak siri tak hloubkou zaberu; jeho
1 Rocznik Muzeum Nar. XXXV
97