Ars: časopis Ústavu Dejín Umenia Slovenskej Akadémie Vied — 3.1969

Page: 166
DOI issue: DOI article: DOI Page: Citation link: 
https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/ars1969/0180
License: Free access  - all rights reserved Use / Order
0.5
1 cm
facsimile
rad kamenárov — František Poltzer, Jakub Marx, Ján
Hevina, Matěj Hevina, Šimon Stamassler (Steinmassier?),
Konrád Wederker, František Kristián Schreiber, Ján
Peter Krall (Kral), Ján Fidler, Jakub Fidler, František
Ber, Juraj Abt, Václav Ringlhon (Ringlhaan) atď. —
Bratislava sa ukazuje ako významné sochárske a kame-
nárske centrum.
s V r.k. matrike narodených fary sv. Martina v Bra-
tislavě je Ján Hefňnger, ,,statuarius" zapísaný 24. októbra
1739 ako kmotor Anny Alžběty, dcery Martina Pšenku,
obchodníka s dobytkom; jeho posobnost sa podlá toho
viaže na Bratislavu.
? Dievčatko dostává pri krste osobné mená podlá
Donnerovej manželky — Eva Alžběta.
s V biografiách Márie Terézie sa jej pobyt v Bratislavě
před nastúpením na uhorský trón nespomína (porovnaj
napr. publikácie: Rautenstrauch, fü'oyraydüe Jiarte^-
Tdere^ie^, Wien 1779 a Le comte de Locmaria, Jíarie-
Ddérè^e e?r Do?ryrte, Paris 1861), a pokiaï sme mali mož-
nost zistit, neeviduje ho ani naša odborná historická
literatúra, no ozrejmujú ho opat zápisy v matrikách,
ktoré sa týkajú jej služobníctva.
s Odborná literatúra hovoriaca o hudobnom živote
Bratislavy v minulosti — Karl Benyovszky, Dua ade
TAea^er, Bratislava 1926; Jindřich Květ, IDtd&a v 3íaro?%
DreJpord-a a poprevraíove^' Dra^DZave. Zlatá kniha města
Bratislavy, Bratislava 1928, 45—58; Dobroslav Orel,
Rade&ní pawrá^y /ra?dř.sA:dnsdé v Bra^admé,
Bratislava 1930; Štefan Ho z a, Opera- na
Martin 1953; Kolektiv, Dějiny ^ioven^A;ej /nrd5y, Bra-
tislava 1957 a napokon ani najnovšie state Zoltána
Hrabussayho v Dějinách Prab.s7at'y, Bratislava 1966 —
sa prvej polovice 18. stor. takmer vóbec nedotýká.
V archívnom materiáli — už aj v samých matrikách — je
o hudobnom živote města v tomto období množstvo
dosial nevyužitých dokladov. Popři komornom súbore
známého milovníka hudby a umenia vóbec, vojvodu
Františka Štefana Lotrinského, bola v Bratislavě aj
městská kapela (jej členom bol napr. Ján Baltazár
Trauner — ,,musicus civitalis"). Inštrumentálny súbor
bol pri kostole sv. Martina — ako jeho člen sa spomína
roku 1739 Juraj Bartsch. Matriky zaznamenávájú aj
měno organistu z tohto obdobia — Václava Janečka.

7° V tomto případe sa uvádza už ako trubač v službách
vojvodu Lotrinského.
Albert lig, Leon/ PapAaef Donner — Leden^3cňri/7
2M?n Jadregíaye der Le&nrř des yro&sen ó^erreic/rDc/řen
DddAaner^, Wien 1893, 24. 11g sa opieral, podlá všetkého,
o údaj M. Béla v VoPba Dnnyariae novae /eóstorieo
yeoyrap/dca, Tom I, Wien 1735, 583: ,,Instruxit cum
molem universam, tut in přimis statuas, et S. Johannis,
tumbain, G. R. Donner, Austriacussculptor,fusorque"...
i^ Andreas Pi gier, Leory DapAaeü Donner, Leipzig und
Wien 1929, 18, 79 a n.
i3 Anton Richard Franz, Dre.s.sônry ad ivosestsk/dt,
Wien 1914 a Anton Richard Franz, Pres3&nr</, die
eAemaPye Danp^^ad^ Dnyarn^, dte Danp^iad^ der P^o-
tvaÁ^eý, eine ode dent.seAe <Stadb Berlin und Stuttgart 1935,
42—44. Vo svojej druhej publikácii o uměleckých pa-
miatkach Bratislavy autor svoju atribúciu J. R. Donnerovi
podopiera odvolávkou na regesty bratislavského kapi-
tulského archívu (protoc. cap. priv. I, s. 293 a n., publi-
kované uK. Rimelyho v jeho práci Dapíitdwn fn^tynM
DcDestae Codeytařae Do^ontengM, Bratislava 1880, 157,
kde příslušná pasáž, vztahujúca sa na J. R. Donnera,
znie: ,,Anno 1734 die 8. aprilis in Collegiata ecclesia
nostra vêtus altare remotum est, cum Archiepiscopus
Emericus e comitibus Esterházy de Galantha loco ejus
lapideum erigi curet per famosissimum omnium pro-
vinciarum hereditarium sculptorem Rafaelem Donner,
qui et capellam s. Joannis Eleemosinarii tam solemniter
instruxit."
ii Tak napr. ani v citovanom diele, ktoré pod vedením
J. Kostku spracovali poslucháči UK.
15 Bruno Urimsehitz, Joda?m Dnca3 vmr Ddde&rawdi,
Wien-München 1959. Bratislavský dóm sa v publikácii
spomína iba v súvislosti s náhrobkom Fr. Sachsen-Seitza.
i5 Thomas Zacharias, Jo$epA D?nanneZ Déscúer rov
Brdrcň, Wien — München 1960.
i7 Určité vztahy J. R. Donnera k cisárskemu dvoru
napovedá napr. záznam v tajných účtoch Alžběty
Kristiny, vdovy po cisárovi Karolovi VI., ktorá po
umelcovej smrti dala za něho slúžiť 6 omší. Pozři publi-
káciu J. Fleischer a, Dag da^^egcMcddícde Jíaíeriai
der yedeřmen. KawwerxaMamD&McAer der řdaadícden
Hrcdiven- ITteng vo?r 77d5 5D Wien 1932, 79.

166
loading ...